Sobota 17. září 2011 se do kroniky městyse pod bájnou horou Blaník zapíše zlatým písmem. Právě ten den totiž otevřeli Louňovičtí včelaři svoje vlastní muzeum.

„Muzeum včelařství Podblanicka je tady už od roku 2003. Ale mělo stálé expozice pouze na chodbě prvního patra místního zámku. Až nyní máme vlastní budovu,“ pochlubil se Milan Plaštiak, jednatel Českého svazu včelařů (ČSV) Benešov a zároveň ředitel louňovického muzea.

V domku, kde mají od víkendu louňovičtí včelaři sídlo, bydlel kdysi zámecký zahradník. To už je podle Plaštiaka ale hodně dávno. Naposledy prý sloužil jako rodinný domek, který jeho majitelka před nějakou dobou odprodala obci. A to byl možná první záblesk pro vznik vlastního muzea.

Rekonstrukce domku s číslem popisným 86 trvala zhruba rok a přinesla své ovoce.

„Budova nebude sloužit jen jako muzeum, ale i jako archiv okresní organizace včelařů, nebo se v něm budou konat nejrůznější přednášky,“ uvedl ředitel muzea s tím, že chov včel má v Louňovicích mnoha set letou tradici.

„Ta vychází z dob, kdy tady byl klášter. Sice byl za husitů vypálený, ale do té doby brtníci, kteří žili ve zdejších lesích, chovali včely především pro jeho potřeby. Na vosk na svíce a podobně,“ přiblížil historii vzniku včelařství v Louňovicích jednatel ČSV Benešov a doplnil, že místní včelařská organizace byla založená před osmdesáti lety.

„V současné době máme 28 členů, ale od nového roku k nám přibudou další dva,“ uvedl Plaštiak, který je včelařem už třicet let.
Tvrdí, že to není žádná dlouhá doba. Podle něj je prý dlouholetý včelař jeho tchán, kterému mu je dvaadevadesát let a je i nejstarším členem louňovického včelařského spolku.

„K včelaření mne přivedl on. Do té doby jsem včely nechoval,“ dodal na závěr majitel osmatřiceti včelstev.