Jak kroniky uvádějí, „v předvečer sv. Bartoloměje, někteří táborského tovaryšstva obsadili horu Blaník blízko Vlašimě, a kdyby nebyli rychle zahnáni, byli by v tom kraji nadělali nesčíslné škody.“ Husitskému plenění nebyly ušetřeny ani Býkovice, Rejkovice a Světlá.

Deník na návštěvě.Zdroj: DENÍK

Před 361 lety došlo v Louňovicích k obnovení fary. Na místech současného kostela Nanebevzetí Panny Marie, před branou vedoucí do ženského premonstrátského kláštera, původně stával kostel sv. Václava. Při vypálení kláštera husity došlo i k poškození kostela a v následujících letech docházelo k jeho postupné obnově. V období, kdy byly Louňovice pod správou Tábora, se v kostele sloužily mše pod obojí.

Před 346 lety pak došlo k barokní přestavbě zámku. Na místě bývalého klášterního proboštství nechal ve 2. polovině 16. století Oldřich Skuhrovský vybudovat renesanční tvrz s nárožními věžemi. Na její stavbu byl využit materiál z rozbořeného kláštera. Roku 1652 se o tvrzi mluví už jako o zámku, který byl v roce 1675 barokně upraven.

Druhý louňovický zvon vážil 648 kilogramů a vyroben byl v roce 1740. Jenže se do dnešních dnů nedochoval. Louňovice o něj přišly v roce 1917. Tehdy dva ze tří zvonů skončili v peci ve Vídni, kde z materiálu odlili kanony. Zůstal jen zvon Václav, který nebyl odebrán díky své historické hodnotě, protože jeho stáří sahá až do roku 1558. Nové zvony byly pořízeny a slavnostně vysvěceny až v roce 1925.

Kaple zasvěcená sv. Máří Magdaleně na Malém Blaníku trojí na svém místě od roku 1753. V den svátku Máří Magdaleny se tam pořádaly slavnostní mše. V roce 1783, musela být kaple v souvislosti s reformami Josefa II. Uzavřena. Do současnosti se dochovaly pouze obvodové zdi, uprostřed kterých roste smrk zvaný Velký mnich. Strom měří 34 metrů a délka jeho obvodu činí 321 centimetrů. V současnosti je zřícenina kaple uzavřena z důvodu rekonstrukce.