Zhruba hodinový příběh s maskami, loutkami a spoustou převleků začíná v rámci Kašpárkova léta v 18 hodin. Nejen o tomto představení jsme si povídali s vedoucí souboru a autorkou pohádky Ludmilou Hoppovou.

Už se ve Voticích vaše divadlo někdy představilo?
Ano, ve Voticích jsme vystupovali vloni. Letní scéna působí útulným a zabydleným dojmem. Zázemí je velmi dobře vybaveno, proto se tu hraje hezky. Příjemné je, že pokud má maminka sebou jedno dítko, které už umí sledovat pohádkový příběh, a druhé v nižším věku, může si takový nejmladší brouček odběhnout odpočinout na klouzačku a vrátit se, až mu to jeho rozumové schopnosti zase dovolí. Tím se už u nejmladších diváčků buduje vztah k divadlu a to je moc prospěšné.

Máte k Voticím nějaký bližší vztah?
Mám. Maminka je akademická malířka a restaurátorka a před zhruba 20 až 25 lety jezdila asi rok a půl na místní farnost opravovat votický kostel. O prázdninách jsem za ní jezdila. Bydlely jsme na faře u pana faráře, který se snažil dát kostel i celou farnost do pořádku. Byl to velmi skromný a ohromně ohleduplný člověk. Bylo posilující poznat jeho přístup k životu, proto máme doma na Votice moc silnou vzpomínku.

Kolik repríz Slona Bimba jste již uvedli a jaký má úspěch u publika?
Slon Bimbo má celkem 57 repríz, ale postupem času příběh obměňujeme. Slon je postavička, která se dětem líbí, a když se smějí i rodiče, máme velkou radost. O slonovi se říká, že nosí štěstí. Když naše představení přinese alespoň dobrou náladu, budeme šťastní.

Proč hlavní role vytvářejí zvířata?
Postavy zvířat jsou pro děti vděčné. Jsou jim blízké a prostřednictvím různých zvířecích postaviček lze poukázat na kladné i záporné lidské vlastnosti, jak už to před dvěma tisíci lety dělával Ezop ve svých bajkách. Naše představení je spojením činohry se zábavným pásmem, ve kterém se rychle střídají prostředí, povahy i situace. Od dob Ezopa se divácký vkus mění a vyvíjí a myslím, že tato forma je dnes přijatelná i pro děti, které do divadla často nechodí.

Jak se toto představení od premiéry proměnilo?
Představení se přizpůsobuje době i prostředí, ve kterém momentálně probíhá. Původní příběh Slona Bimba hrajeme spíše v klasickém divadelním prostředí. Na venkovních a komorních scénách je naopak prostor k větší komunikaci s publikem a tomu se příběh přizpůsobuje. Venkovní prostředí nabízí atmosféru, která je neopakovatelná. Do Votic se moc těšíme.

KAREL SOUČEK