Nekoncepční řešení vyvolalo doslova závody ve vrtání při němž už nikdo nezkontroluje, zda lidé vodu akutně potřebují, nebo se jen zajišťují na horší časy. Někteří vrtají po povolení, jiní bez něj jen zkušební vrt, z něhož se podle zákona voda nesní odebírat.

Situace s vodou je nejspíš nejhorší v lokalitě kolem peceradského fotbalového hřiště. Důkazem toho je, že jen od začátku roku si tam obyvatelé nechali vyvrtat deset studní. Stav vody ale může zhoršit také studna sportovců. Na ní radní města přiklepli už loni v dubnu dotaci 100 tisíc korun. „Fotbalisté neměli vodu, tak jsme jim udělali studnu,“ uvedl místostarosta Týnce Bedřich Pešan s tím, že se dosud neprokázalo, že by studna sportovců ovlivňovala stav vody v okolí. „Pokud bude problém, můžeme vzít hydrogeologa, aby určil, zda studna vodu a případně komu, skutečně stahuje. Pak to budeme řešit,“ dodal Bedřich Pešan.

Ilustrační foto
Počet nehod způsobených střetem se zvěří narůstá

Systém spodní vody by se laicky řešeno dal přirovnat ke spojitým nádobám, kdy situaci mohou ovlivňovat i na první pohled nesouvisející okolnosti. Jisté je, že v Peceradech je dlouhodobý nedostatek vody. Proto tam také vyvolává emoce hospodaření s ní ze strany sportovců. Ti vodu mají nejen na mytí, ale především na zalévání trávy. „Všechna povolení k vrtání studní v Peceradech byla vydána kvůli zásobování domácností vodou, nikoliv k plnění bazénů nebo zalévání. Pokud to lidé budou dodržovat, vody budou mít dost,“ míní vedoucí Odboru ŽP MěÚ Benešov Tomáš Heřmánek.

Podle dostupných informací už studna u kabin už slouží. Sportovci z ní plní nádrž o objemu 20 tisíc litrů, z níž pak kropí pažit. Přitom nedaleko kabin je studna hloubená. Jenže její přítok není tak vydatný, jako ten z vrtu. „Je to na hlavu postavené. Město upřednostňuje trávu před obyvateli. Lidé si nebudou mít co natočit do sklenice, a hned vedle budou na hřiště padat kubíky vody,“ pozastavuje se nad situací Jaroslav Žaba, jehož studna je kousek od kabin.

Názor na situaci má i zastupitelka Týnce, Hana Váňová, obyvatelka Pecerad. „Že si nechali fotbalisté vyvrtat studnu, ani nevím,“ uvedla s tím, že v případě sucha by město mělo kvůli zalévání hřiště zakročit.

Ilustrační foto.
Žáky poprvé čekají jednotné přijímací zkoušky

O studni se až s odstupem dozvěděl i další obyvatel lokality, Jaroslav Kypta. Bez vody je od července loňského roku. Studnu už sice má, ale čeká na sobotu, kdy z ní poprvé bude brát vodu. „Už loni, když nepršelo, sportovci v klidu dvě až tři hodiny kropili trávník. To se mi nelíbí, protože život lidí je přece přednější,“ připomněl.

Podle předsedy TJ Jawa Pecerady Tomáše Zazvonila, fotbalisté budou řešit teprve to, když se prokáže, že jejich vrt strhl něčí pramen. „Situaci jsem už loni chtěl řešit jinak. Pomohla by nám ještě jedna velká nádrž a jímání vody ze střechy a horní studny,“ připomněl s tím, že současný systém vodního hospodářství vytvářel loni po dohodě s městem jeho předchůdce.

Zjišťování situace kolem studny u kabin v Peceradech, ale přineslo ještě jednu zajímavost z Odboru ŽP MěÚ Benešov a jeho vodoprávního úřadu. „Jediné stanovisko, které jsme pro studnu u fotbalového hřiště v Peceradech vydávali, bylo loni v létě souhrnné stanovisko k záměru. Stavební povolení jsme nevydávali a nic dalšího k tomu nemáme," potvrdil včera Tomáš Heřmánek, vedoucí odboru. „Každopádně to není studna, proto z vrtu nelze legálně odebírat vodu," dodal benešovský úředník. „Pokud se jedná o průzkumný vrt, vždy do jednání budeme vstupovat my a než budou odebírat vodu, musejí od nás mít stavební povolení a povolení k jejímu odběru. To by ale mělo být podložené hydrogeologickými posudky, které řeknou, zda může dojít k ovlivnění zásoby vody," dodal.

Přírodní unikát na Benešovsku, kuřička hadcová
Pěstovat kuřičku hadcovou chce obec i škola