Díky mírné zimě, která panuje, mají především srny stále přirozený zdroj potravy, a tak se nezřídka stává, že seno v krmelcích zůstává netknuté. Jediné, čím i v těchto nadprůměrně teplých dnech zvěř nepohrdne, jsou jadrná krmiva, granuláty, kaštany, žaludy, ale i topinambury, řepa či jablka. Pokud však chtějí myslivci ve svých honitbách zvěř skutečně hýčkat, nabídnou jí usušené letorosty maliníku, výhonky měkkých dřevin a sušené svazky kopřiv.

Přikrmovat se má i v mírné zimě

Přestože zvěř o přikrmování v této době příliš nestojí, podle slov Vojtěcha Poslušného, jednatele okresního mysliveckého spolku Benešov Českomoravské myslivecké jednoty je třeba si uvědomit, že je zima a tudíž má přikrmování smysl bez ohledu na to jaké je venku zrovna počasí.
Velké nebezpečí představuje pro srnčí zvěř řepka. Tato plodina je v mírné zimě jednou z mála zelených rostlin, na které si pochutnává a netuší, že jí hrozí otrava a následná smrt.

Řepka sice dobře chutná, ale zabíjí

„Je šťavnatá a díky šlechtění na nižší obsah hořkých látek i dobře chutná. Bohužel má ale velmi nízký obsah vlákniny a spárkatá při takto monotónní stravě brzy strádá úpornými průjmy," vysvětlil ošetřovatel vlašimské záchranné stanice Petr Švingr, kam před časem přijali dva srnce otrávené právě řepkou.
Při trávení řepky navíc vznikají jedovaté látky, které rozkládají červené krvinky, způsobují poškození jater, ledvin a silně ovlivňují činnost smyslových orgánů a mozku. Zvířata pak mají výrazně utlumené vnímání a ztrácí plachost.

Na čem se ovšem všichni myslivci shodují je to, že největším nepřítelem lesní zvěře nebývá až tolik tuhá zima a tím pádem i nedostatek potravy, ale lidé. Nejhorší jsou podle nich volně pobíhající psi, motorkáři a v posledních několika letech také majitelé čtyřkolek. Pokud prý například pes vyplaší srnčí zvěř, ta před ním rychle uniká a slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a umírají na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí. Stejné je to i při setkání s motorkáři. Ti sice lesní zvěř nehoní, nicméně hlasité zvuky jejich strojů ji plaší a obtěžují ji výfukové plyny.