Od konce června je 32,76 hektarů lesa ponecháno samovolnému přírodnímu vývoji a to bez jakýchkoliv zásahů lidské ruky. 

I proto se musí mít i výletníci na pozoru. Nařízeno mají používat jen turistické stezky a vyvarovat se výpravě při nepříznivém počasí. Lokalita u Samechova patří nejen do evropské soustavy Natura 2000, ale především se honosí od roku 1935 titulem nejstaršího chráněného území benešovského okresu. Ochrana ekosystému proto již v minulosti ovlivňovala pohyb lidí v této lokalitě. Ani dříve nesměli chodit turisté mimo vyznačené stezky a to platí i nyní. Výletníci také musí dodržovat nařízení plynoucí z titulu chráněného území, krom chození výhradně po vyznačených stezkách, je samozřejmě zakázané třeba vyhazování odpadků. 

„Již dříve jsme uklízeli tuto lokalitu od odpadků, které se na území pravděpodobně dostali od nedaleko hospodařícího zemědělce,” podotkl předseda ČSOP Sázava Bohuslav Vtípil.

V lesích jsou a stále budou aktivní i pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Ti mají podle Plánu práce naplánovanou činnost na deset let do roku 2020 za celkových 144 400 korun. Opravovat budou pruhové značení hranic, vymění hraniční i informační tabule a postaví drobné oplůtky. Nejvíce financí budou stát průzkumy, týkající se živočichů a rostlin v lesích Ve Studeném.

Náklady budou ve výši 100 tisíc korun. Lesy Ve Studeném jsou unikátní přírodní rezervací. I proto se podařilo vymezit bezzásahové území nedaleko Samechova. Zásadní pro obyčejného výletníka je ale obezřetnost. Kvůli tomu, že na celé ploše území je třeba ponechávat odumřelé dřeviny, včetně stojících uhynulých kmenů, by neměli lidé les navštěvovat při velkém větru ani když více sněží.

„Stromy v těchto lesích jsou ve špatném stavu. Proto při nepříznivém počasí je potřeba dávat pozor, aby se větve neulomily a na někoho nespadly,” doplnil Bohuslav Vtípil. 

Lokalita ve Studeném

Jde o nejrozsáhlejším lesy s původní skladbou dřevin v údolí Sázavy a nejzachovalejší bučinu ve středních Čechách. Díky převážně severní expozici, dostatečné vlhkosti a velkému sklonu i členitosti se tu daří mnoha rostlinám a živočichům.

Pozoruhodné je množství hub – najdeme jich tu na 190 druhů. Vyhovuje jim, že jsou ve zdejších lesích stromy různého stáří, což v běžných hospodářských lesích nenajdeme. Domov zde má i například holub doupňák, lejsek bělokrký, nepravidelně tu hnízdí lejsek malý a čáp černý.

„Také proto jsem rád, že zdejší přírodní divadlo nebude nikdo a nic rušit. V období klimatické změny se nám budou přírodovědné poznatky získané Ve Studeném hodit,“ vysvětlil František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.