Benešovská nemocnice oznámila, že radní Středočeského kraje, kteří ve zdravotnickém zařízení působí jako valná hromada majoritního vlastníka, schválili uzavření ztrátového choceradského Centra rekondičních, rehabilitačních a sociálních služeb. To vzniklo na podzim roku 2006 v areálu zrušené dětské léčebny, na jejíž péči zdravotní pojišťovny neprodloužily smlouvy.
„Zařízení vykázalo za jeden a půl roku provozu ztrátu 2,85 milionu korun. Všem čtrnácti zaměstnancům bylo nabídnuto odpovídající zařazení v benešovské nemocnici. Přijali ho však jen dva,“ vysvětlil Roman Mrva, náměstek ředitele Nemocnice Rudolfa a Stefanie (NRS).
Choceradský areál s účetní hodnotou dosahující téměř 16 milionů a dotacemi převyšujícími 2 miliony korun do rekonstrukce zázemí i mobiliáře, nadále zatím zůstává v majetku akciové společnosti NRS, které bývalou léčebnu kraj vložil do základního jmění. Část mobiliáře z Chocerad nemocnice přesunula do benešovského zdravotnického komplexu.
„Rozhodnutí o dalším využití je v kompetenci valné hromady. My provedeme měsíční marketingový průzkum o možném budoucím využití areálu pro poskytování sociálních služeb nebo jako školícího střediska s ubytováním. V každém případě by se mělo jednat o neztrátové zařízení,“ nastínil náměstek Roman Mrva.
Původní dětská léčebna respiračních nemocí i se školou skončila na konci jara 2006. Provoz hradil Středočeský kraj z vlastního rozpočtu.
O provozování choceradského objektu projevila zájem říčanská Olivova nadace, ale kvůli rozdílným názorům na budoucí fungování objektu a především pokrytí provozních nákladů k dohodě nedošlo. Nové centrum se už jako součást NRS slavnostně otevíralo 2. října 2006.
„O využití centra nemám obavy,“ konstatoval tehdy ředitel benešovské nemocnice Miroslav Petrík s tím, že choceradskému centru zajistí klientelu především pražská zdravotnická a sociální zařízení. Ti si však pobyt museli hradit ze svého, protože ani nově vzniklé centrum nemělo smlouvy se zdravotními pojišťovnami.
Zařízení s kapacitou třiceti lůžek, v němž pracovalo o polovinu méně zaměstnanců než ve zrušené dětské léčebně, mělo fungovat jako denní či týdenní stacionář.
Klientům za jednodenní pobyt mělo být účtováno zhruba pět set korun a s dalšími výdaji museli počítat například při využití masáží, jež se hradilo zvlášť.
Tehdy v souvislosti se zrušením sporných pasáží zákona o neziskových nemocnicích, které měly zabránit plíživé privatizaci zdravotnictví, se vynořila spekulace, zda nedojde k prodeji akcií společnosti NRS do soukromých rukou.
„Jde nám o to, zachovat co nejdostupnější péči. Myslím, že k prodeji nebude důvod,“ ujistil na podzim 2006 krajský mluvčí Martin Kupka.
„Pacienti nejsou, ale léčebna od 23. října poskytuje denně masáže zad a krku zdarma. Jezdí sem fyzioterapeut z Benešova,“ upozornila koncem roku 2006 obyvatelka Chocerad s tím, že masáže absolvovala a byla nadmíru spokojená. „Od 1. prosince měl být zahájený plný provoz. Nestalo se,“ dodala žena, která dění v zařízení sledovala.
Vedení nemocnice o dalším fungování nového centra jednalo začátkem ledna, ale informace o jeho provozu poskytlo velmi všeobecné.
„Do konce roku 2006 využilo služeb Centra rekondičních rehabilitačních a sociálních služeb 333 klientů s pozitivním ekonomickým efektem. Provoz zajišťovalo deset zaměstnanců, z nichž ne všichni pracovali na plný úvazek,“ konstatovala v polovině ledna 2007 náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči Vendula Pírková s tím, že do konce roku 2006 byl v provozu jen denní stacionář a týdenní pobyty klientů začaly v lednu.
Rekondiční a rehabilitační služby, o něž byl v Choceradech malý zájem, jsou přesunuté do benešovské nemocnice, která zavedla i pobytové sociální služby.

Související texty z roku 2006 a 2007 najdete ZDE