Otázka z úvodu ale není jen jakýmsi výstřelem do tmy. Při prohlídce lávky je na první pohled patrné, že nosná konstrukce mostu je ošetřená nátěrem, zatímco mostovka, rovněž dřevěná, tyto znaky postrádá. Dokonce na dubových fošnách mostovky jsou vidět mapy vzniklé působením dešťové vody a dřevo při dešti zvlhnutím tmavne. A to dřevo namořené impregnací zpravidla nedělá.
„Dřevěná konstrukce lávky je, oproti předpokladům původní dokumentace, chemicky ochráněna nátěrem, máčením nebo impregnací," uvedla na dotaz Benešovského deníku Helena Frintová a připomněla ještě, že konstrukce byla také doplněna o vhodné detaily zvyšující celkovou životnost dřevěných prvků.
„Proto je předpokládaná životnost mostního objektu sto let," potvrdila Frintová.
Podle vyjádření investora byl návrh dřevěné konstrukce proveden v souladu s platnými normami při dodržení požadavku na zdravotní a ekologickou nezávadnost. Právě proto je ochranná látka ze dřeva vodou nevyluhovatelná.
Dojem rozdílnosti ošetření nosníků ze smrkového dřeva a mostovky ze dřeva dubového, je dán především tím, že systém ochrany prvků z lepeného lamelového dřeva je proveden v barevném odstínu borovice. Ochrana mostovky je ale bezbarvá a fošny mají přirozený odstín dřeva.
Kromě chemické ochrany dřeva má na životnost dřevěných prvků vliv i provedení vhodných detailů. Konstrukce lávky přes Sázavu je navržena tak, aby se zamezilo trvalému působení vody na konstrukci a ta mohla z konstrukce volně odtéct. V nejexponovanějším místě – na horní ploše parapetních nosníků – byla konstrukce doplněna o dřevěný parapet, který zaručuje ochranu nosníků před působením povětrnostních vlivů.
