„Průtok a hladina Sázavy se zvedla ve čtvrtek v noci po prvních větších deštích, kdy začali upouštět Želivku,“ konstatovala Milada Filipová z Českého Šternberku, manželka provozovatele malé vodní elektrárny na opraveném sázavském jezu. U něho je několik týdnů instalovaný automatický vodočet, který aktuální údaje o výšce hladiny vody, zatím bez průtoku, odesílá do hydrometeorologického ústavu.

Sázava dosáhla v českošternberském podhradí nejvyšší hladiny v sobotu kolem 15. hodiny, kdy měřidla hlásila výšku 105,5 centimetrů. Milada Filipová o víkendu pravidelně kontrolovala náhon k vodní elektrárně, zda řeka neposlala na česla naplaveniny, a také jez, kde vodní válec opakovaně promíchával a semílal desítky kmenů, větve a roští.

„Letos je voda nižší. Největší povodeň tady byla v roce 2006, na rohu elektrárny nám jí připomíná značka. I povodeň v roce 2002. kdy plavala půlka Čech, byly menší, než před pěti lety,“ zavzpomínala místní obyvatelka. „Už aby se ochladilo, vždyť je teprve leden,“ dodala Milada Filipová s tím, že velkou vodu snad přežila rodinka nutrií, která se před několika lety usídlila ve břehu pod mostem.

Říčka Blanice kulminovala v noci z pátku na sobotu. Louky v říční nivě byly zcela zaplavené a voda ohrožovala také chatky letního tábora jižně od Louňovic a obydlí v blízkosti mostu silnice II/125. „V pátek to bylo nejhorší už přes den. Z mostního pilíře bylo vidět je jeden a půl kamene. Minule, před pěti lety, koukal jen jeden. I v roce 2002 byla povodeň menší,“ poznamenala Hana Čermáková, která v sobotu sledovala proud Blanice omývající v širokém korytě pozemkem u rodinného domu.

Po zkušenostech s jarní povodní v roce 2006 začali obyvatelé domu sevřeného silnicí z Louňovic do Mladé Vožice a Blanicí s budováním ochranného valu, který má rozvodněný tok směrovat mimo jejich pozemek. Nízká hráz, budovaná svépomocí, ještě není dokončená, ale víkendová obleva a předchozí déšť naštěstí hladinu poslaly pod značku tří metrů, což na vodočtu v sousedství znamenalo „jen“ 2. povodňový stupeň – pohotovost.

„Koryto je zanesené, nikdo to nečistí. Nejhorší je, že dno už je strašně vysoko, a řeka zanesená bordelem. Už v pátek se u splavu nahromadily klády a roští. V roce 2006 jsme koryto čistili my, protože se voda na nás hnala zepředu,“ povzdechla si Hana Čermáková při sledování postupně klesající Blanice s dovětkem, že ucpaná řeka si pak vytváří koryto jinudy.