„Kádr osvědčených dárců krve se drží a přibývají další, takže nemáme takové problémy, jako v jiných regionech. Darovat krev chodí celé rodinné klany a navíc k nám nyní jezdí i obyvatelé z Říčanska, pro něž Český červený kříž zajišťuje několikrát měsíčně autobusy,“ uvedl primář.

Dárcům oceněným za 20 nebo 40 odběrů poděkoval za věrnost a ochotu darovat krev. „Bez vás by nemocnice nemohla plnit své poslání,“ konstatoval.
Nový pavilon hematologie a krevní transfúze, jehož stavba začala v areálu Nemocnice Rudolfa a Stefanie letos, by měl začít sloužit potřebám zdravotníků za rok na jaře.

„V únoru má být hotová stavba a několik týdnů bude trvat jeho dovybavení lékařskými přístroji i ostatním novým mobiliářem,“ doplnil Vladimír Bouček.
Současně shromážděným laureátům Janského plakety přiblížil, co se s jejich krví děje po odběru.

"Krev se po vyšetření zpracuje a rozdělí na jednotlivé účinné součásti. Kdysi se používala takzvaná plná transfúze, nyní se aplikují nové přístupy, “ nastínil lékař s tím, že každá složka krve se po očištění využívá zvlášť.

Červené krvinky, jež vážou životodárný kyslík, pomáhají při léčbě chudokrevnosti a při masivních ztrátách krve po poranění nebo při náročných operacích. Bílé krvinky sloužily farmaceutickému průmyslu pro výrobu léků na podporu imunity, ale kvůli technologickým nedostatkům ve výrobě nyní končí ve spalovně.

Krevní destičky požívají lékaři pro pacienty, kteří jich mají nedostatek a nebo je jich vlastni tvorba v lidském těle omezená například při onkologických onemocněních po nasazení chemoterapie. Plazma je využívaná při velkých krevních ztrátách a k podpoře léčby popálenin.

„K průmyslovému zpracování vyvážíme krev do Barcelony, odkud nám Španělé po zpracování recipročně poskytují koncentráty protilátek,“ vysvětlil primář. Krevními konzervami zásobuje benešovské nemocnice i partnerská zdravotnická zařízení v Sedlčanech, Příbrami, Říčanech a v Praze.

Při vyšetřování krve a jejím použití vždy transfúzní stanice znovu kontroluje, aby nedošlo k záměně, její skupinu. Kromě všeobecně známých základních krevních skupiny A, B, AB a O běžně rozeznávají zdravotníci další skupiny D, C, E, K. Prozatím jich je určených přibližně včetně faktorů šedesát, v Benešově při běžné každodenní praxi jich rozlišují zhruba dvacet.

„Je to důležité kvůli takzvané slučitelnosti, aby jí tělo příjemce přijalo a nezačalo kvůli rozdílným znakům vytvářet protilátky,“ podotkl primář Bouček s tím, že složitější kombinace faktorů a krevních znaků konzultují s Národní referenční laboratoří.

Nedílnou součástí vyšetření dárcovské krve je zjišťování infekcí. „Dlouhá léta byly z dárcovství vyloučené osoby, které prodělaly třeba v dětství žloutenku typu A. Sice se všeobecně vědělo, že to je zbytečně přísná diskvalifikace, ale nařízení neměl nikdo vůli zrušit. Až Evropská unie zákaz doporučila zrušit. Pokud ale u potencionálního dárce zjistíme protilátky proti typu B nebo C, což jsou zhruba dva případy za rok, je doživotně pro dárcovství diskvalifikovaný,“ upozornil hematolog.

Kromě stop po sifilisu také laboratoř prověřuje, zda dárce nemá HIV. „Od roku 1986 neevidujeme v naší transfúzní stanici mezi dárci pozitivní záchyt,“ potvrdil Vladimír Bouček.