VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Radnice možná kryje bratra starosty

Divišov - Městys stále nemá z důvodů různých průtahů schválenou první změnu územního plánu, dokumentu, jenž jasně stanovuje, jaká stavba může v katastru sídla vzniknout. Dokumenty jasně prokazují, že část autobusových garáží je na okraji Divišova protiprávně, v rozporu s územním plánem.

31.3.2011
SDÍLEJ:

Část provozovny je mimo území určeného pro lehkou nerušící výrobu. Foto: Deník/ Ladislav Jerie

Přesto jsou postavené objekty zkolaudované a užívané. Zcela v rozporu se zákony, ale to divišovská radnice neřeší. Zřejmě i proto, že jedna z provozoven stojící na „zahradě“ a „orné půdě“ patří bratrovi starosty.

„Dokažte mi, že ty autobusové garáže jsou v rozporu z územním plánem,“ pravil starosta Zdeněk Eichler, který se minulý týden kategoricky k uvedenému problému vůbec nechtěl vyjadřovat, ale nakonec sám kontaktoval redakci, že by chtěl celou záležitost objasnit.

„Nejdříve bych si chtěl ujasnit, na čí straně stojíte,“ nadhodil Eichler, který celou kauzu kolem déle než čtyři roky neschválené změny územního plánu (ÚP) považuje za dílo jediného nespokojeného občana ze Šternova, kterému komise v roce 2007 nechtěla akceptovat jeho návrh na změnu možného využití pozemku u dálnice D1.

„Za neschválení změny č.1 může pan P.P., který si neustále stěžuje všem možným úřadům,“ obhajoval radnici Zdeněk Eichler. Začátkem července 2007 Komise pro změnu č.1 ÚP hodnotila pět různých návrhů, které 12. července projednala rada a o dvě hodiny později zastupitelstvo městyse. Potom se na radnici, dávno po termínu předkládání návrhů, objevily další požadavky.

Mezi nimi i podnikatele Milana Eichlera, který se čestným prohlášením 22. srpna obrátil na zastupitele, aby schválili i jeho návrh na překreslení územního plánu tak, aby část odstavné plochy jeho garáží pro servis autobusů spadala do území určeného pro lehkou nerušící výrobu.

Uvedený požadavek divišovští radní odsouhlasili 27. srpna a zastupitelstvo posvětilo 30. srpna 2007. Přesto však starosta Eichler dva měsíce předtím písemně deklaroval, že novostavba haly je v souladu s územním plánem Divišova. Dostředy však změna ÚP oficiálně schválená nebyla a autobusy parkují vlastně na poli.

V polovině června 2007 starosta městyse Zdeněk Eichler písemně deklaroval, že připravovaná stavba autobusových garáží na západním okraji Divišova je legální (cit.): „Městys Divišov nemá námitek k zamýšlené novostavbě haly, včetně sjezdů a zpevněných ploch v Divišově na pozemku parc.č. 914/1, 915/85 v k.ú. Divišov. Zamýšlená stavba je v souladu se schváleným územním plánem městyse Divišov.“

Tehdy měl pravdu jen částečně. Jeden pozemek je dodnes v katastru vedený jako zahrada a druhý jako orná půda, přičemž platný územní plán jen na části nich předpokládá lehkou nerušící výrobu. Část provozovny, především odstavná plocha pro vozidla, byla vybudovaná v rozporu z územním plánem. Toho si byl bratr starosty Milan Eichler vědomý a svou žádostí o změnu využití pozemku chtěl stavbu legalizovat.

„Vážené zastupitelstvo, obracíme se na vás se žádostí o zařazení změny územního plánu, která se týká změny využití pozemku, který jsme zakoupili s myšlenkou vybudování haly pro lehkou výrobu (garáže pro servis autobusů). Až dodatečně jsme zjistili, že část tohoto pozemku leží mimo lokalitu č.2 určenou pro lehkou výrobu. Jelikož jsme již započali se stavbou a inženýrské sítě jsou napojené do části zmiňovaného pozemku, rozšíření lokality č.2 by nám umožnilo záměr dokončit,“ zdůvodnil Milan Eichler v čestném prohlášení 22. srpna 2007. Podobně zní i oficiální dodatečný návrh č.6, jenž posuzovalo zastupitelstvo.

Vstřícné kroky k bratrovi starosty

„Rozšíření lokality pro VL č.2 , v této části již nyní dochází k výstavbě investičního záměru podnikatele, který již řadu let úspěšně podniká, což je zárukou pro úspěšnou realizaci. Vzhledem ke změně majetkových poměrů po schválení stávajícího ÚP, došlo i ke změně využití pozemků. Ze strany komise se jedná o vstřícný krok, tento je však podmíněný tím, že se majitel zaváže uhradit veškeré náklady spojené se změnou ÚP,“ praví dokument radnice.

Když pomineme fakt, že divišovská radnice zpětně přizpůsobuje základní rozvojový dokument městyse už realizovanému záměru bratra starosty, nalézá Zdeněk Eichler v předchozích citacích dokumentů důkazy o skutečnosti, že stavba na pozemku č.915/85 nebyla a není v souladu s platným územním plánem.

Tehdejší komise zasedala ve složení: Zdeněk Eichler – starosta, Petr Lunga – místostarosta, Milan Štěpnička – radní, Roman Sedláček – zastupitel .

Komise zdůvodňovala (cit.) „vstřícný krok“ k žadateli Milanu Eichlerovi podmínkou, že podnikatel uhradí náklady spojené se změnou ÚP. Přitom ostatním žadatelům nekompromisně platbu 8000 korun za včasný návrh na změnu ÚP ve stanoveném termínu oznamovala, aniž by přitom činila vstřícný krok ke všem.

Hraběti legalizují černou stavbu

Například po majiteli hradu Český Šternberk Zdeňku Sternberkovi za tři návrhy požadovala 24 tisíc korun. „Měl by to akceptovat, protože mu tímto legalizujeme černou stavbu (zavezení rokle nad Brtnicí),“ uvedl v interním písemném pokynu tehdejší místostarosta Petr Lunga.

Jiný problém s pozemky si divišovská radnice způsobila na sklonku roku 2007. Tehdy 6. prosince vzalo zastupitelstvo na vědomí žádost o odkoupení pozemku městyse – trvalý travnatý porost č.477/1. Záměr prodeje nemovitosti radnice zveřejnila 20. prosince 2007. Vlastní prodej se uskutečnil až koncem září roku 2009, ale už v něm figuroval i další pozemek městyse.

Od původní parcely 477/1 se oddělila část a z jiného pozemku 1403/6 další plocha. To už bez vědomí zastupitelstva i bez zveřejnění záměru na odprodej části jiného pozemku. „Tuhle záležitost řešíme s právníky a ministerstvem vnitra. Máme příslib, že to lze zpětně vyřešit,“ konstatoval starosta Zdeněk Eichler, který považuje za příčinu všech problémů radnice stěžovatele P.P. ze Šternova, jehož nazval kverulantem.

Na stěžovatele posílá kontroly

Občan P.P. si opakovanými dotazy a stížnostmi popudil divišovskou radnici natolik, že se mu v autodílně začaly objevovat kontroly. Jednou ze živnostenského úřadu, jindy zase kriminalisté.

Nyní ho zjevně čeká kontrola benešovského finančního úřadu, kterému Zdeněk Eichler podal podnět k prošetření, zda obyvatel řádně platí daň z nemovitosti. „Žádáme tímto o prošetření, zda povinný subjekt splnil všechny povinnosti ohledně daně z nemovitosti od roku 1998,“ napsal starosta letos začátkem února.

„Mám na to právo,“ zdůvodnil starosta Zdeněk Eichler. „Letos jsem takovou žádost poslal první, vloni žádnou,“ připustil na otázku, zda je to v Divišově obvyklé.

Stavbu v rozporu s plánem nelze zpětně povolit

Jen důslednost stavebních úřadů zabrání černým stavbám, tvrdí úřad ombudsmana. Zákony jim k tomu dávají dostatek pravomocí.

Region – Kdo porušuje zákon a staví bez povolení, nesmí být ve výhodě oproti těm, kdo zákony respektují a dodržují. „Pokud úřady nebudou důsledně a přísně postihovat vlastníky černých staveb, fakticky se staví na stranu porušování zákona. V právním státě není možné podobné jednání akceptovat,“ tvrdí ombudsman.

Podle zástupkyně ochránce musí proto být stavební úřady při řešení nepovolených staveb aktivní a zejména důsledné. Měly by mít přehled o stavebních aktivitách v daném území a konat rychle. Zákony dávají stavebním úřadům dostatek pravomocí, problém je však v tom, že ne vždy je využívají. Je například nezbytné zasáhnout okamžitě po zjištění výstavby nepovolené stavby, nikoli až poté, kdy je dokončena.

Podle stavebního zákona by měl úřad vyzvat stavebníka k okamžitému zastavení prací, pokud neuposlechne, nařídit zastavení prací a současně ukládat pokuty (až 200 tisíc korun) za nerespektování výzvy.

Zástupkyně ochránce je přesvědčena, že už tento postup by v řadě případů vedl k ukáznění stavebníka. V případě, že by stavebník i poté ve stavbě pokračoval, může na něj stavební úřad podat trestní oznámení pro maření výkonu úředního rozhodnutí, za což může být udělen trest odnětí svobody až na tři roky.

Stejně může postupovat i v případě již dokončené nepovolené stavby v souvislosti s jejím užíváním. Pokud udělování pokut za užívání stavby nepomůže, je povinností stavebního úřadu rozhodnutím zakázat užívání nepovolené stavby a v krajním případě rovněž přistoupit k trestnímu oznámení.

Prodlužováním lhůt nemůže být černá stavba legalizována

Stavební zákon umožňuje stavebníkovi požádat o dodatečné povolení stavby. Pokud v té době již běží řízení o odstranění stavby, je přerušeno do rozhodnutí o dodatečném povolení. Předpokladem však je, že stavebník předloží doklady ve stejném rozsahu, jako k žádosti o stavební povolení. Jestliže žádost neobsahuje všechny náležitosti, vyzve úřad stavebníka, aby je v přiměřené lhůtě stanovené úřadem doplnil.

Zástupkyně ochránce v této souvislosti zdůrazňuje, že je to „černý“ stavebník, kdo jednal v rozporu se zákonem, a je tedy nutné vyžadovat po něm maximální součinnost. Prodloužení úřadem stanovené „přiměřené lhůty“ by pak mělo být krokem naprosto mimořádným a velice pečlivě odůvodněným výjimečnými okolnostmi.

Není například možné neustále prodlužovat lhůtu k doplnění žádosti o dodatečné povolení s tím, že se v budoucnu podaří prosadit změnu územního plánu, která by stavbu v daném místně umožnila.

Podle zástupkyně ochránce je naprosto alarmující postup zejména stavebního úřadu Ústí nad Labem a Krajského úřadu Ústeckého kraje ve věci nepovolených staveb v CHKO České středohoří. Stavebníkovi, který porušil zákon, už úřady prodloužily onu „přiměřenou lhůtu“ na déle než rok a půl, přestože je celou dobu evidentní, že nepovolené stavby jsou v rozporu s územním plánem a zastupitelstvo obce Řehlovice žádosti stavebníka o změnu opakovaně zamítlo.

Není možné, aby orgány státu takto benevolentně, až servilně přistupovaly k někomu, kdo nerespektuje zákony. Zástupkyně ochránce v této souvislosti upozorňuje, že stavbu, která je v rozporu s územním plánem, nelze dodatečně povolit. Povolení stavby pouze na základě předpokládané změny územního plánu již bylo trestním soudem posouzeno jako maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti. Za takový přečin lze uložit trest odnětí svobody až na jeden rok.

Obecně není ani možné připustit mírnější kritéria, než jaká jsou kladena na řádné povolení stavby. Pokud musí určité podmínky splnit žadatel o stavební povolení, který postupuje podle zákona, musí být přinejmenším stejné požadavky kladeny na žadatele, který na počátku zákon nerespektoval a žádá až o dodatečné zlegalizování nepovolené stavby.

Je to černý stavebník, který musí prokázat, že nepovolená stavba není v rozporu s veřejným zájmem.

Je exekuční odstranění stavby skutečně nemožné?

Obce svou nečinnost při výkonu rozhodnutí nejčastěji odůvodňují nedostatkem finančních prostředků. Nejsou proto ochotny ani zálohově hradit náklady na odstranění staveb. Ochránce proto v minulých letech apeloval na obce, aby si předem vyčlenily určitou finanční částku v rozpočtu na podobné případy a předešly tak situacím, kdy nebudou moci své rozhodnutí vymáhat.

Faktem také je, že v roce 2007 bylo krajům přiděleno 28 milionů korun (každoročně valorizovaných) na nové instituty stavebního zákona (stavební příspěvky, náhrada újmy apod.). Tyto prostředky však nejsou účelově vázány a je tedy možné je využít i na exekuce výkonu rozhodnutí.

Zástupkyně ochránce se navíc domnívá, že stavební úřady nevyužívají dostatečně možnosti dané správním řádem. Mohou například vydat usnesení o zaplacení nákladů, resp. zálohy na exekuci předem.

V případě, že záloha není uhrazena, mohou ji exekučně vymáhat buď prostřednictvím soudu, nebo exekutora nebo ji může vymáhat sám úřad. Obstavením účtu, srážkami z příjmu apod. může obec peníze na odstranění stavby získat předem. Samotná exekuce výkonu rozhodnutí o odstranění stavby může být rovněž svěřena soudu nebo soudnímu exekutorovi.

Exekutor pak zajistí veškerou administrativu, znemožní povinnému nakládat s majetkem apod. Obec však v takových případech musí počítat s tím, že jak soud, tak exekutor mohou žádat o zálohu na náklady exekuce.

Pokuty za protiprávní užívání nepovolené stavby

Účinný tlak na vlastníky nepovolených staveb mohou stavební úřady vyvíjet i sankcemi, pokud je uplatňují důsledně. Typickým přestupkem „černých“ stavebníků je užívání nepovolené stavby. Stavební úřady sice provádějí kontroly, málokdy však opakovaně. Především se úředníci spokojí s tím, že když na stavbě nikoho nezahlédnou, vyvodí z toho závěr, že stavba není užívána a pokutu tak nelze uložit. Vlastníkovi černé stavby tak beztrestně prochází další protiprávní jednání.

Zástupkyně ochránce je přesvědčena, že dokladem užívání stavby nemusí být osobní přítomnost vlastníka či jiných osob. Některé stavby jsou specifické a už to, že plní svou funkci, je fakticky jejich užíváním.

Nejjednodušším příkladem může být bazén. Jestliže je napuštěn, znamená to, že je užíván, a to bez ohledu na to, jestli se v něm v době kontroly někdo koupe. Pokud by bazén nebyl užívaný, byl by po celou dobu řízení u stavebního úřadu vypuštěný. Napuštěním je bazén uveden do provozuschopného stavu a je tak určen k užívání. Obdobně posuzuje zástupkyně ochránce například i oplocení či opěrné zdi. Jestliže jsou dokončeny, plní svou funkci (zabránění průchodu přes pozemek, stabilizace svahu apod.) a lze tedy konstatovat, že jsou užívány.

Stejným způsobem je třeba nahlížet i na další objekty a dokonce i na terénní úpravy, včetně těch, které plní výlučně funkci estetickou. Pokud jdou uvedeny do konečné podoby (osázení rostlinami, umístěním dekorativních prvků apod.), plní svou funkci a jsou užívány za účelem okrášlení pozemku.

Fotovoltaická elektrárna v Ráječku

Stavební úřad Blansko obdržel podnět ve věci stavby fotovoltaické elektrárny v Ráječku. Během dvou týdnů provedl na místě státní stavební dozor a dospěl k závěru, že se jedná o nepovolenou stavbu. Ještě týž den vyzval stavebníky k okamžitému zastavení prací.

Protože stavebníci i přes výzvu v práci pokračovali, stavební úřad s nimi zahájil řízení o správním deliktu a uložil jim pokutu. Současně jim nařídil zastavení prací formou rozhodnutí. Následně úřad přistoupil k nucenému výkonu rozhodnutí, kterým se zakazuje pokračovat ve stavbě. Vydal exekuční příkaz, na jehož základě bylo ještě téhož dne za asistence Policie České republiky staveniště vyklizeno, obehnáno páskou a opatřeno tabulkami informujícími o vydaném zákazu.

I přes tento postup úřadu stavebníci v následujících dnech ve stavbě pokračovali. Úřad proto na ty z nich, kteří jsou fyzickými osobami, podal trestní oznámení pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí. Současně bylo zahájeno řízení o odstranění stavby.

Od roku 2002 se táhne případ nepovolené stavby Penzionu Regina v Praze 10. Rozhodnutí úřadu městské části o dodatečném povolení Magistrát hl.m. Prahy opakovaně rušil s tím, že stavba je v rozporu s územním plánem. V roce 2009 bylo zahájeno řízení o odstranění stavby.

Stavební úřad však znovu vydal rozhodnutí, kterým stavbu dodatečně povolil s tím, že si nechal vypracovat znalecký posudek, který by posoudil realizovatelnost případného výkonu rozhodnutí o odstranění stavby. Z posudku vyplynulo, že náklady na odstranění by stály dvě třetiny ceny nemovitosti a navíc podle znalce nelze odstranit stavbu celou. Z důvodu bezpečnosti a statiky sousedních domů je nezbytné některé části stavby zachovat.

Stavební úřad proto stavbu dodatečně povolil a uvedl, že by její odstranění bylo spojeno s mimořádnými a nepoměrnými obtížemi a bylo by nerealizovatelné. Magistrát rozhodnutí opět zrušil a pokračoval řízení o odstranění stavby, ale po podání správní žaloby stavebníkem je do pravomocného rozhodnutí soudu přerušeno.

(Kancelář veřejného ochránce práv)

Autor: Ladislav Jerie

31.3.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Benešovská diabolka.
4

V benešovském domě dětí soutěžily děti z celého Česka

Benešovská radnice na Masarykově náměstí.

O tajemníkovi benešovského úřadu zatím nerozhodli

OBRAZEM: Na běhání se děti schovaly do tepla školní tělocvičny

Benešov – Tradičních závodů v dětské atletice se v neděli ve sportovní hale ZŠ Jiráskova zúčastnilo celkem 39 dětí. „Soutěžily děti narozené v letech 2008 až 2013,“ připomněla Ivana Růžičková z DDM Benešov, který společně s MC Hvězdička sportování dětí připravilo.

Deník vyhlašuje pátrání: Hledá se pamětník tábora v Letech

Máte známého či příbuzného, který během druhé světové války prošel táborem v Letech? Žije ve vašem okolí pamětník, nebo třeba potomek člověka, který v táboře byl?

Předseda ČOV Kejval: Ledecká? Ona bude letos královnou olympiády

/ROZHOVOR/ Přijel na otočku z dějiště Olympijských her, aby v Ostravě a Brně zhlédl dění na Olympijských festivalech, jichž je duchovním otcem. Předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval hýřil dobrou náladou. 

Jizerská 50, chodci vs. řidiči, výcvik topičů a zpěvavé dračky: videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 17. až 18. února 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT