„Primárně zplynujeme část komunálního odpadu z regionu, středních Čech i Prahy a kaly z čistíren odpadních vod,“ uvedl Martin Götz z bioplynové stanice.

Zemědělci nebo lesníci, kteří si v minulých letech nevěděli rady s nadbytkem rostlinných zbytků či klestím, našli cestu, jak se jich s minimálními náklady zbavit. Z hromady slámy a ořezaných větví i stromové kůry se stala komodita, surovina či zboží.

„Zemědělské odpady jako vstupní surovina jsou u nás zpracovatelné, ale ne všechny jsou pro zplynování vyhovující,“ upozornil vedoucí bioplynové technologie, jež má kapacitu 7500 GWh elektrické energie ročně.

„Zemědělci si vylepšují hospodaření pěstováním technických plodin a využitím jejich energetické hodnoty ve vlastních bioplynových stanicích. K tomu se také zbaví hovězí nebo prasečí kejdy. Lesáci prodávají dřevní štěpku jako palivo do kotelen uzpůsobených pro spalování dřevní hmoty,“ poukázal Martin Götz.

Například z několika hald rozdrceného dřevního odpadu, jenž se v těchto dnech vykládá z kontejnerových vagónů na manipulační ploše benešovského nádraží, k nim do Přibyšic neputuje žádný.

„Běžný výkon bioplynové stanice je 1 MWh, což pro názornost představuje rozsvícení 10 tisíc stowattových žárovek,“ nastínil Martin Götz s tím, že jiný výstup, než elektřinu, pro jejíž rozvod je k dispozici přenosová soustava, nelze v dohledné době z bioplynové stanice očekávat.

„Pro výrobu, distribuci a prodej čistého bioplynu by byla nutná nákladná investice. Koncentrace bioplynu se pohybuje kolem 60 až 65 procent, takže by se musel čistit, aby dosáhl parametrů zemního plynu,“ vysvětlil jednatel Bioplynové společnosti Benešov.