Rozhovor vedený s chladnou hlavou má rozhodně větší účinek než křik a výčitky. Rodiče by se měli domluvit na jednotném přístupu. Je dobré vše probrat společně i s dítětem. Nároky na školní výsledky by měly být přiměřené.

V případě neúspěchu je efektivnější snaha společně s dítětem najít příčinu, zjistit, zda nepotřebuje v učení nějakou pomoc a společně si naplánovat cíle na příští rok či pololetí.

„Ve dnech nejblíže k vysvědčení nás kontaktují především děti, pro které na poslední chvíli nedopadly známky tak, jak si představovaly, dostaly známku jinou, než se kterou počítaly a je to pro ně zklamání a neví, co to bude znamenat doma," vysvětlil vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský.

„Často jsou to pak děti, které uvažují kvůli vysvědčení až o extrémních řešeních, jako je například útěk z domu. Nikdy dopředu nevíte, co může vést u dětí ke zkratkovitému jednání," uvedl.

Vysvědčení je náročné i pro rodiče

„Období vysvědčení může být náročné i pro rodiče. Na naši linku se rodiče v tomto čase obrací s problémy, které se v rodinách otevírají právě v souvislosti s tímto obdobím. Jedná se například o problematické vztahy dětí ve třídě, konfliktní vztah mezi dítětem a učitelem, otázky týkající se setrvání dítěte ve stávající třídě, škole, záškoláctví," konstatovala Kateřina Schmidová, vedoucí Rodičovské linky.

Co může udělat dítě, když už vysvědčení nedopadlo podle představ, objasnila Veronika Kondrátová z odboru sociálních věcí a zdravotnictví benešovské radnice.

Co může udělat dítě, když už vysvědčení nedopadlo podle představ

1. Vysvědčení je jen shrnutím vašeho výkonu ve škole za poslední půl rok, není to žádná zpráva o tom, co jste momentálně provedli. Pokud vám nějaký předmět nejde a dostáváte z něj špatné známky, rodiče o tom nejspíš vědí průběžně. Pokud se rodiče o vaše známky nezajímají sami, nenechávejte to na poslední chvíli, mluvte s nimi o tom, říkejte jim, jak na tom ve škole jste, co vám jde a co vám nejde, případně je požádejte o pomoc s učením. Dáte jim tak najevo svou snahu a náhled na to, že váš prospěch není zrovna nejlepší.

2. Strach a očekávání toho, jak rodiče na vaše vysvědčení zareagují, jak vás potrestají a jak budou rozčilení, bývá obvykle horší, než jak to nakonec dopadne. Zkuste se zklidnit třeba při procházce s kamarády, popovídejte si s nimi o vašich pocitech a obavách. Běžte domů třeba pěšky a v klidu si promyslete, co rodičům řeknete. Než přijdete domů, můžete poslat rodičům „smsku", ve které jim oznámíte, že vysvědčení nedopadlo moc dobře. Budou tak mít čas se s tím trochu srovnat a vyhnete se bouřlivé první reakci.

3. Pokud víte dopředu, jaké bude vysvědčení, připravujte na to rodiče postupně a řekněte jim o tom, že máte strach, jak to vezmou. Zkuste s nimi mluvit hlavně ve chvílích, kdy nikam nespěchají, neřeší jiné problémy nebo nejsou zrovna naštvaní.

4. Záleží nejen na tom, jaké máte vysvědčení, ale i na tom, jak jeho obsah rodičům podáte. Promyslete si to dopředu a připravte se na to. Je dobré vyjádřit svou lítost, přiznat svou chybu, nevymýšlet si zbytečné výmluvy a říct po pravdě, jaká je příčina toho, že máte špatné známky. Řekněte například rodičům, že si uvědomujete, že jste se škole tolik nevěnovali a že se známkami také nejste spokojeni. Zároveň je dobré rodičům dát najevo, že chcete svoje známky zlepšit a nastínit svou představu o tom, jak toho dosáhnete. Například jim navrhněte, že se budete ve školním roce učit každý den v určitou hodinu, že se zaměříte na ty a ty předměty, že se domluvíte s učitelem na doučování, že si o prázdninách zopakujete to, co vám nejvíc nešlo. Můžete také rodiče požádat o pomoc s učením.

5. Pokud je problém v tom, že vám určitý předmět prostě nejde, i když se učíte, zkuste o tom s rodiči mluvit, vysvětlete jim, že i když se učíte, úspěch se nedostavuje. Každý máme talent a „buňky" na něco jiného, a to je dobré rozvíjet. To co nám nejde, bychom se měli snažit zvládat alespoň tak dobře, jak to jde, ale neočekávat zázraky.

6. Pokud máte pocit, že ani předchozí rady na rodiče nezapůsobí a čeká vás trest a spousta křiku, nebo dokonce výprask, pak je třeba nebýt na to sám. Určitě o svém strachu a minulých zážitcích řekněte někomu blízkému, nejlépe dospělému, například babičce, dědovi, tetě nebo strýci apod. Poproste ho, aby šel v den vysvědčení s vámi domů a pomohl vám zmírnit nepříjemnou atmosféru. Je lepší, když to bude někdo z rodiny, návštěva kamaráda by v takové situaci mohla rodiče spíš naštvat. Příbuzného spíš přijmou a neodmítnou jeho návštěvu.

Rady pro rodiče, jak se vyrovnat s vysvědčením, které nedopadlo podle představ

1. Vysvědčení je jenom vysvědčení, není to otázka života a smrti.
2. I když je pochopitelné, že některá vysvědčení ve vás vzbouří hladinu emocí, zkuste zachovat klid.

3. Neberte si vysvědčení potomka osobně. Špatné známky neznamenají, že jste špatní rodiče.
4. Nereagujte hned. Rozčilí-li vás dítě, dopřejte sobě i jemu časový odstup, než začnete vysvědčení komentovat. Za hodinu by už mělo být o něco lépe a uváženěji.

5. Oceňte to, co se na vysvědčení vašeho dítěte ocenit dá, i kdyby to byla jednička z chování. Každé dítě ji nemá.
6. Uznejte snahu tam, kde ji dítě vynaložilo, i když to na známce není vidět.

7. Navrhněte, v čem by se dítě mohlo zlepšit. Klaďte si reálné cíle, které nebudou stresovat vás ani dítě. Zeptejte se ho, v čem mu můžete pomoci.
8. Nesrovnávejte svoje dítě s jinými. Srovnávání v něm může vzbudit dojem, že byste raději měli doma úspěšnějšího spolužáka/spolužačku než jeho.

9. Neříkejte v rozčilení věty, které se vašemu potomkovi vryjí do paměti: "Z tebe nic nebude, s takovou to nikam nedotáhneš…"
10. Oddělte dítě samotné od jeho chování nebo výkonu. Neříkejte: "Ty jsi hrozný lajdák." Lepší bude: "Vadí mi, že jsi letos ve škole lajdal."

11. Věta: "S takovým vysvědčením se domů nevracej" nesmí být vyřčena. Může spustit něco, co jste v žádném případě nechtěli.
12. Domníváte-li se, že je dítě třeba potrestat, třeba za lajdáctví, netrestejte jej v rozčilení - určitě ne fyzicky, nedávejte mu domácí vězení apod. Vhodným trestem je o něco snížené kapesné, omezení dárků za vysvědčení apod.

13. Oslavte společně vysvědčení tak, jak je to pro vás i dítě příjemné. Odměna za vysvědčení je na vás, ale i méně dobré vysvědčení si rozumnou odměnu zaslouží.

Na koho se obrátit opomoc

Děti se mohou obrátit se svými problémy na Linku bezpečí, telefonní číslo 116 111. Linka bezpečí je v provozu nepřetržitě, je bezplatná, a to pro volání z pevných linek i z mobilních telefonů. Děti o sobě nemusejí sdělovat žádné osobní údaje, pokud samy nechtějí.

Odborně vyškolení konzultanti si s nimi budou povídat o všem, co potřebují. K dispozici je i e-mailová poradna pomoc@linkabezpeci.cz nebo chat na adrese www.chat.linkabezpeci.cz.

Rodiče mohou využít služeb Rodičovské linky, na tel. číslech 606 021 021, 840 111 234, která jsou v provozu po, st, pá od 13 do 16 hodin a  út, čt od 16 do 19 hodin.

Nebo mohou požádat o pomoc v obtížných rodinných situacích prostřednictvím e-mailové poradny pomoc@rodicovskalinka.cz, kde dostanou nestranné odpovědi a další odborné rady, nejpozději do 3 pracovních dnů.