Vyskytují se v okolí Blaníku nepůvodní, diverzní druhy hub?

Určitě. Například Květnatec Archerův, který se k nám dostal z Tasmánie přes Francii. Ten je rozšířený po celé republice. Nyní se na Podblanicku, tam kde je trošku vápenaté podloží, vyskytují různé druhy teplomilných hřibů, které mají původní domovinu v nížinách kolem Labe a Vltavy, kde rostou na vápencích.

Začínají se tady objevovat vzácnější houby, které rostou v teplejším klimatu na jihu Evropy. Například psivka Ravenelova nebo bedla Badhamova.

Traduje se, že houbaření je českým národním koníčkem. Je to pravda?

Ano a všech slovanských zemích východní a jihovýchodní Evropy. Češi, Slováci, Rusové, Rumuni. Hodně houby sbírá Balkán.

Říká se, že Češi jsou odborníci na houby, ale většina lidí sbírá určitý okruh a do velkého širokého spektra hub tolik nevidí. Lidé si myslí, že jsou dobří houbaři a pak dochází k otravám, protože seberou něco, co neznají a ti opravdu odvážní se snadno přiotráví.

Vaříte si houbové speciality?

Určitě. Vařím a jím je na všechny způsoby. Ale ne podle cizích receptů. Experimentuji. Vezmu houby a co dům a zkouším.

Stalo se Vám, že jste za stálého míchání musel kastrol vyhodit?

Už jsem vyhodil pár jídel, když jsem nemíchal. Nebo se to nepovedlo, když se mi do nich přimotala ingredience, které se nehodila.

Jaký preferujete způsob uchování hub?

To je různé, každá úprava hub na uskladnění má jinou výhodu a nevýhodu. Kyselé houby vydrží dlouho, ale zase nehodí do všeho. Sušené houby jsou výborné do polévek, omáček. Houby nakládané do soli jsou pak hodně slané a do některých jídel se nehodí.

Jakým houbovým pokrmem Vás uctí?

Klasika. Houbovým řízkem. Existuje ho spousta variant, ale řízek v trojobalu neurazí.