„Dokáží reagovat velmi dobře. Křídly vytváří proud vzduchu, který teplo odvádí mimo včelstva," uvedla Hana Chmelová, jednatelka benešovské základní organizace Českého svazu včelařů.

Včely medonosné si vytváří klimatizaci i svou hlavní činností. Odpařováním vody.

„Nektar obsahuje asi 70 procent vody, výsledný med maximálně dvacet. Jejím odpařováním se úl ochlazuje," připomněla včelařka.

Základním předpokladem, je uvážená volba stanoviště chráněného před palčivými paprsky poledního slunce. Například stínem košatého stromu. Vždyť teplota plechových stříšek na úlech může na nechráněné holé pláni dosáhnout až 60 °C.

„Včelaři je umísťují svá včelstva v blízkosti přirozeného zdroje vody. Vodoteče, potůčku, tůňky. Nebo ji zajišťují pítky," konstatovala Hana Chmelová. „Právě vhodně zvolené stanoviště představuje pro včelaře méně starostí a práce," upřesnila. Na druhé straně, tropická vedra mohou mít na zdravotní stav včelstva i kladný vliv.

Hůře se rozšiřuje varroáza

„Roztočům vysoké teploty nevyhovují a to pozitivně ovlivňuje jejich množství," podotkla jednatelka benešovských včelařů. Je-li přílišné sucho, některé rostliny tzv. nemedují.

Nektar v květech prostě zasychá

Horko a sucho ale může způsobit výskyt cementového medu. „Melecitózu. Vloni jí byly některé oblasti Benešovska taktéž postiženi. Takový med velmi rychle krystalizuje a pro včely je těžko stravitelný, jako zimní zásoby naprosto nevhodný," nastínila Hana Chmelová.