„Stoupající tendence nám určitě umožní udržet druhý stupeň. Třídy nemusíme slučovat. Pouze v některých předmětech, jako je pracovní vyučování, tělesná nebo výtvarná výchova, mají vyučování společné," konstatoval Bohumír  Hašek. 

Do vrchotojanovické školy v začínajícím školním roce chodí 112 dětí, z nichž je na prvním stupni 68 a na druhém 44.

K nim dorůstají ve dvou třídách  mateřské školy budoucí předškoláci.  „Jsme nejmenší vesnickou školou v regionu," upřesnil ředitel.

Škola se školákům snaží vytvořit krásné rodinné prostředí.

Průměrný počet žáků  ve třídách se pohybuje mezi 14 až 16 dětmi. A je to znát.

„Pedagogové mají více času věnovat se dětem individuálně. Určitě více, než učitelé z městských škol, kteří mají ve třídě 30 žáků," připomněl Bohumír Hašek  s tím, že čas mimo vyučování se snaží učitelé s pomocí různých projektů a zájmových kroužků dětem vyplnit tak, aby školáci nebyli ošizení o možnosti, které se nabízí  jejich vrstevníkům z města.

„To nám potvrzují i výsledky na konci roku.  Pedagogové mají plnou kvalifikaci a  aprobace v hlavních předmětech.  Pouze jedna kolegyně si doplňuje kvalifikaci pro přípravou třídu předškoláků podle rámcového vzdělávacího programu," uvedl Bohumír Hašek.

Z odchozích deváťáků přecházeli všichni na střední školy.  „I to je známka, že naše škola poskytuje kvalitní vzdělání," podotkl ředitel.

„Žáci  ve vesnické škole mají k sobě blíž, znají se z kroužků, po vyučování si jdou spolu začutat. A tím k sobě  nejsou agresivní. V minulém školním roce jsme nemuseli řešit žádný velký výchovný problém,  tak jako ve městech, kde se pedagogové setkávají se sociálně patologickými jevy, šikanou, drogami," konstatoval pedagog.

Nepopírá však, že i ve Vrchotových Janovicích se učitelský sbor dozvídá o mimoškolních nepravostech starších dětí.

„Netvrdím,  že si deváťáci odpoledne nejdou někam zakouřit. Ale naše generace nebyla jiná. Velkým plusem pro naší školu je, že jsme zásadní problém neměli," doplnil ředitel základní školy.

Na svůj první školní den před pětačtyřiceti lety v první třídě si vzpomíná jen matně. 

„Tehdy mne do školy vedli rodiče a zůstali s námi ve třídě přes krátké přivítání," zavzpomínal   Bohumír Hašek.