Od osmi hodin vyhrávala na sedlčanském nádraží svižně hudba Rudy Ešnera, s níž si zahrál i sedlčanský starosta Jiří Burian.

Organizátoři akce, členové spolku Posázavský Pacifik, si oblékli rakousko-uherské uniformy a atmosféru doby za císaře pána navodil nejznámější voják na celém světě – dobrý voják Josef Švejk s kapelou C. K. Šraml.

„Poslušně hlásím, že jsem ten Švejk prohranej panem feldkurátem v kartách," zasalutoval návštěvníkům. Po   hudební vizitce a fanfárách „po svém" uvedl „Herr purkmistra", sedlčanského starostu Jiřího Buriana a předal mu mikrofon.

„Nesmírně si vážím našich předků, kteří udělali projekt, prosadili jej, ať již to byli radní, finanční magnáti, různí podnikatelé a ti, kteří svými fyzickými silami trať vybudovali. Existují dokumenty o tom, že dráha měla pokračovat směrem přes Příbram až na Plzeňsko," poznamenal mimo jiné starosta.

Švejk vypálil i ohlušující čestnou salvu.

„K tomu, aby ´Herr pukmistr´ vypravil vlak správným směrem, je nutné vzdát císaři Františku Josefu I., který tady nechal železnici postavit, hold," ujal se opět slova Švejk a dával divákům instruktáž, co mají podle rakousko-uherských regulí udělat. Švejk vypálil i ohlušující čestnou salvu.

„Pusťte vlak na koleje," vyzval Jiřího Buriana a ten za doprovodu písně, kterou známe v podání krále komiků Vlasty Buriana, dal coby přednosta stanice historickému vláčku pokyn k odjezdu.

Lidé, kteří se do prvního vlaku nevešli, si mohli zakoupit jízdenku na další vyhlídkové jízdy. Během dne vlak poháněný parou pendloval mezi nádražími v Sedlčanech a ve Štětkovicích ještě třikrát.

Nadšenci z Posázavského Pacifiku nabízeli také jízdy historickou motorovou posunovací lokomotivou BN60 a předváděli šperk v podobě funkčního parního válce Mamut z tehdejší továrny ČKD Praha, který se objevil v Sedlčanech jen díky tučnému finančnímu příspěvku jednoho soukromého dárce. Další podobné funkční stroje různých výrobců stroje jsou v republice dochované pouze tři.

Stopou dějin Sedlčanky

K prohlídkám lákala výstava v salónním voze, která připomínala osudovou cestu Františka Ferdinanda d´Este do Sarajeva před sto lety. Magnetem byl také poštovní vagón vlakové pošty.

Švejka a jeho kapelu vystřídala v hudební produkci country skupina a veselo bylo i na nádraží ve Štětkovicích. V neděli pak vyvezl zájemce na výlet nákladní „fotovlak", který táhla historická motorová lokomotiva „Hektor".

Keramické džbánky, pamětní razítko, pamětní list, dřevěná turistická známka, pohlednice a jiné upomínkové předměty v ceně již několika korun nebo desetikorun byla nabídka Posázavského Pacifiku, která se jen těžko odmítá. Zakoupit tu bylo možné i novou publikaci „Stopou dějin Sedlčanky", kterou představili autoři již v pátek  v Městském muzeu Sedlčany.   

MARIE BŘEŇOVÁ

Mám z oslav dobrý pocit. Tak zase za pět let

"Oslavy Sedlčanky se nám vydařily. Měl jsem obavy, aby se nestal nějaký úraz nebo nehoda, ale mám z víkendu dobrý pocit," uvedl Lumír Běhal z Posázavského Pacifiku.

"Těch stovky lidí, které se na nádražích přišly podívat na mašinky,  nás utvrdily, že lokálka má pro Sedlčansko  svůj půvab. Kapacita historické soupravy byla kolem 180 lidí a každý vlak,  i ten odpolední, byl narvaný. Další zájemci se svezli i v neděli nákladním fotovlakem. Tak zase za pět let, při 125. výročí," přislíbil pořadatel.