„V úterý 22. ledna bylo městu Benešov doručeno usnesení Okresního soudu v Benešově o nařízení exekuce k vymožení nepeněžité povinnosti spočívající v poskytnutí informace o platech některých svých úředníků oprávněnému. Povinnost, jejíhož splnění se oprávněný domáhá, byla  Městskému úřadu Benešov uložena Krajským soudem v Praze v řízení o správní žalobě, kterou podal oprávněný proti Krajskému úřadu Středočeského kraje,"  reagovala  Soňa Vanhoecke z radnice na aktuální situaci.

„Město nebylo účastníkem tohoto řízení a rozsudek, kterým řízení skončilo, mu nebyl doručen, ani se nedostal jiným způsobem do sféry jeho vlivu. O tom, že takový rozsudek byl vydán a o tom, že jím byla Benešovu uložena povinnost, se město dozvědělo až z usnesení o nařízení exekuce, a teprve z exekučního spisu se mohlo seznámit s obsahem rozsudku, který je v zahájeném exekučním řízení takzvaným exekučním titulem," vysvětlila pracovnice městského úřadu.

„Město Benešov se neocitlo v exekučním řízení z jiných důvodů, než jsou výše uvedeny, a podnikne všechny kroky směřující k tomu, aby vzniklá situace byla uspokojivě vyřešena," zdůraznila Soňa Vanhoecke.

Běžný občan chtěl vědět, jaké brali odměny tři vedoucí úředníci městského úřadu. Zatím se částky nedozvěděl, ale na benešovskou radnici byla uvalená exekuce. To je soudem stanovený výsledkem sporu Petra Pohůnka s benešovskými úředníky.

„Kdyby mi radnice před dvěma lety požadovanou informaci, na níž mají občané   podle zákona 106/1999  o svobodném přístupu k informacím právo, poskytla, nemuselo to dojít tak daleko, že město nesmí do splnění zákonem stanovené a soudem potvrzené povinnosti  disponovat  majetkem," objasnil Petr Pohůnek spouštěcí mechanizmus aféry, s níž se nyní musí město vypořádat.

„Přečetl bych si, kolik peněz na odměnách dostala tajemnice Miluše Stibůrková, vedoucí odboru životního prostředí Tomáš Heřmánek  a vedoucí odboru dopravy Pavel  Vohralík, a pokud by byly úměrné jejich práci a podložené například přesčasy nebo prací navíc, tak to založím a zapomenu na to," ujistil vesnický autoopravář z Divišovska, podle něhož  se úřad odmítající zveřejnit udělené odměny vymlouval na všechno možné a na ochranu osobních údajů.

„Ale ti úředníci z benešovského pověřeného úřadu třetího  stupně, pod něž spadá i Divišovsko, jsou i mojí úředníci. A současně příjemci veřejných prostředků. V prosincovém rozsudku Nejvyššího správního soudu jsou vyjmenované účely plateb, které se nesmí poskytovat. Jsou to například výše starobních důchodů  a nebo sociálních dávek," podotkl Petr Pohůnek. Současnému administrativnímu tobogánu předcházel spor o korektnost úředního postupu vůči Pohůnkovi.

Ten si stěžoval na podřízené úředníky jejich nadřízené Miluši Stibůrkové, která stížnosti zamítala jako neodůvodněné, ale odvolací instance   jejich oprávněnost potvrdila.