Funkční požární stříkačka z konce 19. století v pivovarském dvoře se stala v sobotu odpoledne při Pivovarských slavnostech jen jedním z mnoha lákadel, za nimiž mířily do Táborské ulice celé rodiny i party kamarádů.

Táta ke stánku s pivními speciály, máma k ochutnávce dobrot nebo k jednomu ze dvou pódií pro kapely, děti k lanovému parku, do skákacího hradu s míčky nebo na elektrického býka, jehož v pivovaru Ferdinand nahradila pryžová atrapa pivní láhve.

A kdo se toužil dozvědět něco ze zákulisí pražení sladu a celé technologie výroby i zrání piva v ležáckých tancích, mohl s průvodcem zamířit do chladných útrob provozu, kde se dozvěděl vše. Od namáčení ječmene, kontroly čistoty chmelových šišek až po plnění sudů a lahví.

Dobré pivo a dobrovolní hasiči, to patří k sobě

Na dvoře pivovarského areálu ve skrytu historické ruční požární stříkačky uzpůsobené pro koňský potah sledovali dění muži z Vranova v replikách dobových hasičských uniforem. Jedním z nich byl Vladislav Novák z Mačovic, osady spadající pod obec Vranov.

Jaká je vaše úloha při pivovarských slavnostech?

Hasiči a pivovar patří historicky z hlediska 19. století k sobě. V pivovaru se vždycky hasila žízeň. Lidé se tady pobaví. Zapumpují si, vyzkouší. Uvěří, že stříkačka skutečně funguje, že to není jenom legrace. Vůbec se poučí a některé mladé to možná přitáhne k hasičům.

Kolik návštěvníků pivovaru si čerpání zkusilo?
Zhruba čtyřicet až padesát dětí a patnáct dospělých. Ti se více stydí.

Provozní exponát stříkačky předvádíte i jinde?

Byla při hasičských slavnostech na Konopišti, jezdíme s ní po různých akcích. V Polsku, Maďarsku, Německu.

Nedávno jste byli na soutěži v Polsku.

Ze Smiegelu jsme nějakou tu medaili přivezli. Nás kolem 70 let už není tolik. Jsme stará garda, extra třída.

A jakou máte funkci?

Ve sboru žádnou a při obsluze stříkačky pumpík.