„Letenky či jízdenky do Čech si dobrovolnice hradí sami, zrovna tak další nezbytné náklady," potvrdila Iva Vančurová, které v projektu mezinárodní dobrovolnické pomoci zastupuje obec Mezno.

Letošní náplň práce zahraničních studentek se oproti předchozím čtyřem ročníkům změnila. Důraz je kladený na sociální kontakt cizinek s místními lidmi, především dětmi. Skutečná fyzická práce, přibližně pět až šest hodin denně při odklízení dřevních zbytků z obecního lesa, ustoupil do pozadí.

„Dřív se účastníci z různých koutů zeměkoule nejdříve poznávali při práci a zábavě. Pak teprve spolu připravovali prezentace pro místní obyvatele. Letos měla děvčata na rozkoukání jen neděli a hned v pondělí absolvovala besedu v základní škole v Borotíně a v úterý ve střední škole  v Sezimově Ústí," přiblížila Iva Vančurová náplň dobrovolnického workcampu

„Pro besedy jsou základní škol lepší. Děti bezprostředněji reagují a  více se ptají. Starší puberťáky třeba prezentace vzdálené země, její kultury a zvyků také zajímá, ale  dělají, že ne," svěřila se s postřehem spolupořadatelka pobytu dívčího týmu.

„To, že se k nám přihlásily jen holky  je tím, že  program zahrnuje minimum manuální práce a více kontaktu s dětmi. Tak se není čemu divit," vysvětila Iva Vančurová.

„Obecně jezdí na dobrovolnické akce více holek. Náš termín na konci školního roku a začátku prázdnin, kdy je ještě na vysokých školách zkouškové období, není zrovna lukrativní," vysvětlila Iva Vančurová, která spolu s Lenkou Veverkovou a Rumunkou Ramonou Costin pobyt zahraničních studentek spoluorganizuje.

Do Mezna dorazily z celého světa jen samé dívky. „Má to pozitiva i negativa. Vloni tady byli dva kluci (Kanaďan a český Řek – pozn.red.) a sem na hřiště to více táhlo malé kluky. Nebylo by na škodu, kdyby tady byl kluk," poznamenala Iva Vančurová.

Mezinárodní dobrovolnická pomoc má dva rámce. Zájemce si podle nabídky mezinárodní organizace zaštítěné mezinárodním studentským hnutím a nadnárodními organizacemi,  přihlásí ke čtrnáctidennímu pobytu kdekoliv ve světě s předem danou náplní práce. Cestu a veškeré náklady s ní spojené si zajistí sám. 

Organizátor mu garantuje pouze střechu nad hlavou a podle místních možností  jídlo. Dlouhodobý dobrovolník odjíždí do vybrané země či regionu na celý rok a dostává kapesné. Přínosem pro jeho další studium nebo pracovní uplatnění je dlouhodobý pobyt ve vybraném cizojazyčném  teritorii, v němž pozná místní zvyklosti nikoliv jen jako turista, zvenčí. 

Příkladem je Ramona Costin z rumunské Moldávie, která v Praze je už deset měsíců  a není si jistá, že se do města Bacău, centra stejnojmenné župy na  rumunsko –  moldavských hranicích, v brzké době vrátí.

Ramona, jinak učitelka angličtiny,  rozumí už dobře česky,  ale radši odpovídá v anglickém jazyce.

„Na České Sibiři je to moje druhá návštěva. Byla jsem tady zhruba před měsícem, podívat se, kde se  workcamp uskuteční a jak  to tady vypadá. Ne, že mne nic nepřekvapilo, to bych lhala, Ale rodiče také žijí na vesnici, tak jsem zvyklá," svěřila se vysokoškolačka  z dvěstětisícového správního střediska rumunské Moldávie.

„Neví, jestli se budu vracet do Rumunska. Možná tady zůstanu. Líbí se mi v České republice," přiznala Ramona, zatímco pro večerní prezentaci v Mitrovicích šlehala vaječný bílek, z něhož připravovala sladkost.