Podle původního projektu měla stanice Týnec (tehdy Týnice) ležet dále od pravého břehu řeky Sázavy více v polích.

Koleje měly vést dál do Čerčan po pravém břehu řeky Sázavy přes dnešní Nespeky, a ne přes Svárov a Poříčí nad Sázavou.

Proti uvedenému řešení však mělo námitky konopišťské panství, které si nakonec prosadilo svárovskou variantu tratě vedoucí nedaleko panských lomů. Změna si, kromě jiného, vynutilo stavbu ocelového mostu, kterým trať v Týnci překonávala řeku Sázavu.

V Týnci byla stanice postavená nedaleko starého dvora, což byl komplex nejstarších pravobřežních týneckých budov (zbořené byly v letech 1981 – 1982).
Původní stanice měla pouze tři koleje, z čehož dvě byly dopravní a jedna manipulační.

Stanice byla vybavena vodárenským zařízením, jehož studna se nacházela nedaleko dnešního silničního přejezdu. Voda z ní tekla do vodárny, z níž byly plněné dva vodní jeřáby pro dozbrojování parních lokomotiv.

Staniční budova byla přízemní, typizovaná se sedlovou střechou a částečně krytým prostorem pro cestující.

Bez dráhy by Týnec nerostl

Nová železnice výrazně podpořila rozvoj přádelny a celého Týnecka. Samotný Týnec, tehdy do roku 1923 ještě pod názvem Týnice nad Sázavou, byla v podstatě jen osada obce Krusičany. Tak tomu bylo i po změně názvu obce na Týnec nad Sázavou. Od roku 1930 je pak již Týnec již samostatnou obcí a od roku 1980 patří Krusičany pod něj.

Po dostavbě dráhy, která byla postavená kvůli krhanickému kamenolomu, jenž zásoboval kamenem rozrůstající se Prahu, nebylo v Týnci moc podniků, které se mohly stát potencionálními zákazníky nové železné dráhy.

Byly zde pouze dva větší podniky. Hospodářský dvůr a přádelna bavlny v Brodcích. Ta vyrostla na místě původního mlýna a uvedená do provozu byla v roce 1842.

Železnice byla budovaná od července 1895. Když byla dokončená, stala se brodecká továrna hlavním zákazníkem místní stanice. Jelikož však přádelna ležela na opačném břehu řeky než stanice, bylo rozhodnuto vybudovat na levém břehu Sázavy, kde ležela i přádelna, překladiště.

K němu z tratě odbočovala více než stometrová slepá (kusá, šturc) kolej. Na překladiště vedla ze závodu půlkilometrová úzkorozchodná drážka s rozchodem 60 centimetrů. Vagónky byl tažené koňmi.Z brodeckého nákladiště se začátkem 20. století mohla stát dočasná povodňová zastávka.

Při povodních nefungoval panský přívoz a byl problém se dostat přes řeku Sázavu. Problémem byly nejvíce dotčené obce Zbořený Kostelec, Brodce a Týnice nad Sázavou. Žádosti o povodňovou zastávku však nebylo vyhověno vzhledem k tomu, že se v Týnci počítalo s výstavbou silničního mostu přes řeku Sázavu.

Než byla vybudována lávka, byla nejkratší cestou do průmyslových Brodců zkratka přes železniční most. Jednalo o zakázanou cestu, která však byla zaměstnanci dráhy dlouhodobě trpěná. Za 2. světové války byl most střežený Wehrmachtem. Vojáci zcela nekompromisně bránili vstupu na most.

Proto se v roce 1942 na něj zavěsila dřevěná lávka pro pěší. Ta sloužila až do 60. let minulého století, kdy byla nahrazená novou betonovou lávkou v sousedství ocelového železničního mostu. Jeho příhradová konstrukce přes Sázavu za hranicí životnosti, kvůli níž je na mostě snížená rychlost na 30 km/h, bude letos na podzim demontovaná a skončí ve šrotu.

„To jsem byl ještě kluk, když dostavovali trať, most a budovy nádraží. Bydleli jsme na hradě a z okna bylo denně vidět, co se na stavbě dráhy děje,“ zavzpomínal Václav Dvořák, tehdejší účastník oslavy.

"Lidé sledovali, jak práce postupují a dohadovali se, jak drahá ta dráha bude. Kolik cesta do Prahy bude stát. Dělníky na stavbě nazývali bratránky. Když byla nádražní budova dostavěná a již se nastěhoval přednosta Jaroslav Suda i staniční pomocník Pecka věděli jsme, že se již brzy na dráze začne jezdit,“ dodal rodák.

První vlak s cestujícími přijel 18. ledna 1897 před polednem. Byl to slavný a dlouho očekávaný den. Týnečáci i lidé z okolí se sešli na nádraží a nedočkavě hleděli ke Kněžině, kde se měl vlak objevit. Nejprve uviděli kouř lokomotivy mezi lesy pod Kněžinou, pak se na železničním mostě objevil vlak.

JAKUB DŽURNÝ (podrobnější informace na www.pacifikem.cz)