Benešovské hotely Benica a Atlas mají seznam případných čtrnácti stanovených alergenů zapracovaný v jídelních lístcích i s fotografiemi a ve třech jazykových mutacích. I další benešovské stravovací provozy jsou na sobotu, od níž začíná směrnice EU platit, připravené.

„Seznam používaných alergenů bude ve stálém jídelním lístku a při denním menu k vyžádání u obsluhy," uvedl Jiří Mašata z restaurace Zlatá hvězda na benešovském Masarykově náměstí. „Stejně je nařízení polovičaté. V používaném koření jeho složení být nemusí," podotkl restauratér.

Alergik si stravu musí pohlídat sám

Na další nedokonalost legislativy poukázala i obsluha jídelny v Tyršově ulici.

„Všech stanovených čtrnáct alergenů už v denním jídelníčku máme uvedených a jejich seznam včetně číselného označení je také vyvěšený k nahlédnutí u kasy. Ale neumím si představit, když tady bude stát fronta lidí na oběd a někdo se začne vyptávat, zda je v nějakém jídle konkrétní alergen, jak nás to bude všechny zdržovat," podotkla pokladní.

„Stejně si každý, kdo má nějakou alergii, musí co jí, pohlídat sám. Běžné už nyní je, že lidé s bezlepkovou dietou, kteří nesmí mouku, si předem vyžádají jídlo bez omáčky, která je moukou zahušťovaná, a omastit jen máslem, nebo místo knedlíků rýži. Stejně tak, když má někdo alergii na celer," upřesnila pokladní z jídelny v Tyršově ulici.

Řada z mezinárodně stanovených alergenů je například v klasickém bramborovém salátu,který se dává i na chlebíčky. Další jsou také v cukrářských výrobcích.

V seznamu je i jedovatá lupina

„Docela mě překvapilo, že je mezi alergeny v jídlech také vlčí bob. Vždyť to je jedovatá lupina. Ale prý se její semena někde v Evropě přidávají do mouky," podotkla pokladní.

Jídelna, tak jako také všechny školní a podnikové, má pouze informační povinnost, tak jako každý výrobce potravin a pokrmů.

Označení přítomnosti alergenů podle směrnice 1169/2011 platné od 13. prosince obsaženou ve směrnici 2000/89 ES bude vyznačených na jídelním lístku číslem 1 – 14 označujícím alergen. Zvolené číselné označení bude v blízkosti jídelního lístku na seznamu legislativně stanovených alergenů.

Číselné označení alergenů

1 obiloviny obsahující lepek (pšenice, žito , oves, ječmen, atd.)
2 korýši patří mezi potraviny ohrožující život
3 vejce patří mezi potraviny ohrožující život
4 ryby
5 podzemnice olejná (buráky, arašídy) potrav.ohrožující život
6 sojové boby
7 mléko patří mezi potraviny ohrožující život
8 skořápkové plody (mandle, ořechy lískové , vlašské, kešu, pekanové, para, pistácie, makadamie)
9 celer
10 hořčice
11 sezamová semena
12 oxid siřičitý a siřičitany (sušené ovoce)
13 vlčí bob (lupina)
14 měkkýši

Zrádné je i ovoce

Za další potraviny a výrobky z nich, které mohou vyvolat alergickou reakci: jablka, hrušky, meruňky, broskve, jahody, rajčata, špenát, aromatické byliny. Ale ty značené být nemusí.

Alergická reakce spočívá v tom, že imunitní systém reaguje tvorbou protilátek – bílkovin, které se specificky navazují na alergeny. Tak je deaktivují a vylučují z organismu.

Existují různé druhy protilátek. Jedna z nich, která vyvolává alergické reakce je imunoglobín E (IgE). Protilátka IgE se sama váže na alergeny a vyvolává alergickou odezvu.

Při alergické reakci zajišťuje IgE uvolňování signálních molekul do krevního řečiště, čímž okamžitě vyvolává symptomy typické pro potravní alergii. Nástup je rychlý, zpravidla 1 hodinu po požití s projevy: kýchání, svědění, kopřivka, otoky, nadýmání, dýchací potíže, svědění rtů a úst, nevolnost, křeče.

Několik druhů alergenů v jídle může vyvolat alergickou reakci, která u citlivých jedinců může vyústit anafylaktickým šokem.