Mašiny řady T 478.1, jež posléze získaly označení 751, patřily za minulého režimu k nejznámějším i nejúspěšnějším produktům pražské firmy ČKD. Stroje o hmotnosti 75 tun byly vyvinuty jako náhrada parních lokomotiv pro osobní vlaky i lehkou nákladní dopravu (osobní varianta měla navíc parní generátor pro vytápění vagonů). Bardotka se jim začalo přezdívat podle vzhledu čela, z profilu pánům poněkud připomínajícího siluetu světoznámé herečky, jež v době jejich výroby byla velmi populární. Známé jsou také pod přezdívkou „zamračená“ – rovněž podle pocitů z jejich tváře.

Dlouhá léta je bylo možno vídat třeba na benešovské trati – na dnes elektrifikované trase z Prahy přes Tábor na České Budějovice. Dnes již u nás do pravidelného provozu nejsou zařazovány; jezdí jen jako součást mimořádných vlaků. V čele nákladních vlaků je ještě možno spatřit na Slovensku.

Oslavenkyně, kterou na trase Posázavského Pacifiku bylo možno vídat již od dubna, kdy byla dokončena její renovace, měla většinu svého života domov depu Praha-Vršovice. Tam byla deponována hned po svém vyrobení v roce 1968. Později se na kratší dobu dostala také do dep v Nymburce, Zdicích, Valašském Meziřící, Liberci a Letohradě, připomněl ve čtvrtek Petr Pošta z centrály Českých drah. „Nakonec se vrátila se zpět do Vršovic, kde je dodnes – a ve stavu historických vozidel Depa historických vozidel Lužná u Rakovníka,“ přiblížil Pošta kruh životní pouti stroje, který už v době svého zrodu byl nejenom k nepřehlédnutí, ale i k nepřeslechnutí. Alespoň to říká hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) pocházející z Benešovska, podle jejíchž slov platívalo, že podle dunění bardotek by se daly řídit hodinky.