Po pěti suchých létech dost pršelo. Klíšťata mají ráda vlhko a listnaté a smíšené porosty. Útočí od března do listopadu, ale nejvíc v červenci.

Podle Jindry Taterové, vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice Středočeského kraje, onemocnělo letos na Benešovsku 22 lidí. „Šest klíšťovou encefalitidou a šestnáct lymeskou borreliózou,“ uvedla. „Je to způsobeno množstvím rekreantů v okolí řek a také nejspíš i větším množstvím přírodních ohnisek těchto nemocí,“ míní Jindra Taterová.

I když se v médiích už objevily informace o vakcíně proti lymeské borrelióze, hygienička její existenci nepotvrdila. Vakcína však funguje v případě prevence zánětu mozkových blan. Borrelii ale lékaři umí léčit. A to byl také případ autora článku, na něhož se během dovolené na Podblanicku přisálo pět klíšťat a nespočet muchniček, komárů a bzikavek.

Typické zarudnutí kůže se světlým středem kolem vkusu se ale nedostavilo. Tato stopa se objevila na nártu. Chyběla i klasická bolest hlavy nebo celková únava. V noci však přicházely křeče nohou. Po nasazení antibiotik flek zmizel, stejně jako křeče. Zda se skutečně jednalo o borrelii, ale potvrdí až pozdější krevní testy.

„Letos mělo zdravotní potíže po kousnutí hmyzem více mých pacientů než loni. Ale nebyla to jen klíšťata,“ potvrdila praktická lékařka z Týnce nad Sázavou Alice Čečilová a připomněla, že hmyz člověku do rány zanáší bílkoviny, které způsobují alergickou reakci.

„Do podkoží se může dostat i infekce a pak se jedná o alergicko-zánětlivé reakce. Pod kůži se nemusí dostat jen borrelie, ale například i streptokok či stafylokok. Takových reakcí mám letos poměrně hodně, stejně jako těch, kdy se pacient po nasazení antibiotik do obvyklých tří dnů nezačne hojit,“ uvedla lékařka.

Podle Jindry Taterové se v případě lymeské borreliózy většinou jedná o počínající stádia onemocnění, která diagnostikuje a léčí praktický lékař. „Zaznamenáno bylo ale i několik případů s kloubními a neurologickými příznaky, které si vyžádaly hospitalizaci. Všechny osoby, které na Benešovsku onemocněly klíšťovou encefalitidou, byly hospitalizovány. Klíšťová encefalitida je závažné onemocnění, které může způsobit trvalé následky,“ upozornila hygienička.

Jak se před nenasytnými parazity chránit, je obecně známo. Dostatečné oblečení nebo použití repelentů ale stoprocentní ochranu nezajistí. A to pak může přinášet zdravotní komplikace. Navíc, dlouhodobé. Ochraně před klíšťovou encefalitidou očkováním, ale Češi moc nevěří, což dokládá i stav proočkovanosti. U sousedů v zahraničí se tak chrání téměř 90 procent lidí, zatímco u nás jen čtvrtina.

Na to, jak aktivní například klíšťata jsou, upozorňuje na svém webu také Český hydrometeorologický ústav, který přináší i rady, jak se ataku vyhnout. Předpověď vydává každé pondělí a čtvrtek ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem.

Předpověď zveřejněná v pondělí ukazuje výhled na zbytek týdne (úterý - neděle), ve čtvrtek jde o upřesnění na rozšířený víkend (pátek - pondělí). Čím vyšší je stupeň aktivity, tím vyšší je riziko napadení člověka nebo zvířete klíštětem, a je-li infikováno, i pravděpodobnost nakažení klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou.

Toto riziko je vyjádřeno v deseti stupních doplněných doporučeními, jak se v předpovídané situaci chovat při návštěvě míst s předpokládaným výskytem klíšťat. Uváděný stupeň aktivity klíšťat představuje průměr pro území ČR, v jednotlivých regionech nebo lokalitách se proto může v závislosti na aktuálních meteorologických podmínkách mírně (o jeden stupeň nahoru či dolů) lišit.

Předpověď je poskytována v období od dubna do října, konkrétní termíny zahájení a ukončení jsou však závislé na aktuálním průběhu počasí a proto mohou být posunuty i do března nebo listopadu. Ve zbývající části roku nelze možnost napadení klíštětem vyloučit, ale riziko je minimální, v období se sněhovou pokrývkou nebo celodenním mrazem nulové.

Termín "aktivita klíštěte" lze zjednodušeně popsat jako podíl klíšťat, která jsou připravena k napadení hostitele, na celkové populaci klíštěte v dané lokalitě. To znamená, že čím větší je počet takto "aktivních" klíšťat, tím vyšší je i prezentovaný stupeň rizika.

Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje, dále porosty na okrajích vodních toků. Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich je v jehličnatých lesích, hlavně jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu. V zemědělských kulturách se nevyskytují.

Vzhledem ke specifickým nárokům na vlhkost prostředí nejsou klíšťata na otevřených, osluněných suchých místech a také na rašeliništích a v trvale podmáčeném terénu. S nadmořskou výškou sice velikost populace klíštěte klesá, nicméně na našem území byl jeho výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa.