S BENEŠOVSKÝM DENÍKEM NA NÁVŠTĚVĚ: dnes v obci Vranov

Obec Vranov oslaví tento rok už své šestisté šedesáté druhé narozeniny. Že na svůj věk nevypadá? To v žádném případě. Svým vzhledem a aktivitami do starého železa rozhodně nepatří. Přestože je to už dáma v letech, její obyvatelé v ní najdou vyžití všeho druhu. Od sportu, přes hudbu až třeba po myslivost. A kdo za tím vším stojí? I když to nerad přiznává, velkou měrou se na rozvoji obce a kulturním dění v ní podílí zastupitelstvo, v čele se starostou Josefem Vašákem a místostarostou Zdeňkem Vožickým.

„Se Zdeňkem máme stejné pravomoce. Neřešíme, kdo je starosta a kdo místostarosta. Ty funkce jsou pouze papírově. Jelikož jsme oba neuvolnění komunální politici, tak to ani jinak nejde," uvedl na úvod Josef Vašák, který v obci působí coby starosta od roku 2006. Tehdy za ním přišel jeho otec, bývalý místostarosta, aby do zastupitelstva obce kandidovali mladí. Josef Vašák se rozhodl, že to tedy zkusí. ,,Netušil jsem ale, že se ze mě stane rovnou starosta" zažertoval stále dobře naladěný Josef Vašák, kterému je v pracovním, ale i soukromém životě velkou oporou rodina a především manželka.

Vedoucí výroby ve hvězdonické šroubárně, člen kapely Vranovanka a příležitostný tenista není starostou jen Vranova, ale i osmi osad, Vranovské Lhoty, Bezděkova, Mačovic, Údolnice, Bučiny, Doubravic, Naháče a Klokočné, které k obci náleží. Také pro jejich obyvatele připravuje obec po celý rok nejrůznější kulturní akce.

V lednu pořádají Myslivecký spolek Daněk a Sbor dobrovolných hasičů Vranov v místním hostinci plesy. Tamtéž se pak v únoru koná dětský karneval. Březen patří Mezinárodnímu dni žen, kdy přijíždí ochotníci z Chocerad, aby nejen ženskému publiku zahráli některé ze svých zdařilých představení. Otvírání studánek je doménou dubna.

„To bývá v Mačovicích kolem svatého Jiří, a zvláštností této akce je to, že se tam setkávají tři zástupci různých církví. Faráři československé husitské, českobratrské evangelické a katolické církve," poznamenal místostarosta Vranova Zdeněk Vožický.

V květnu se lidé z obce i okolních osad setkávají při oslavách Dne matek. Červen je opět vyhrazený těm nejmenším. Podle počasí se buď na hřišti, nebo v kulturním domě sejdou při soutěžích a hrách u příležitosti Mezinárodního dne dětí. Letos to bude už sedmnáct let, kdy se začátkem července na hřišti ve Vranovské Lhotě koná fotbalový turnaj. Při něm se pravidelně střetávají mužstva z větších okolních osad, Mačovic, Vranova, Vranovské Lhoty či Bezděkova.

„Jediným měsícem, kdy se nic nekoná, je srpen. Zato v září máme dvě, myslím si, že docela zajímavé akce. Jedno jsou dožínky, které pořádáme ve spolupráci se společností AGRO Přestavlky a.s. a Obecním úřadem Přestavlky u Čerčan, a na konci měsíce, kolem sv. Václava se ve Vranově koná přehlídka dechových hudeb. Letos bude už osmý ročník," pochlubil se starosta Josef Vašák.

V říjnu mohou zájemci zavítat na posvícenské odpoledne, v listopadu na Hubertskou mši, která je v režii místního mysliveckého spolku, a v prosinci na dva vánoční koncerty. První, o zlaté neděli před Štědrým dnem, pořádá již tradičně zdejší občan a člen hradní stráže Jan Pohořalý, který si k moderování zve známé osobnosti.

„Dvakrát tady byl herec Roman Zach, jednou Jiří Langmaier nebo Andrea Černá, hlavní představitelka známé pohádky Princezna ze mlejna," poznamenal Josef Vašák s tím, že druhý vánoční koncert se koná pravidelně 27. prosince v místním římsko-katolickém kostele. Při něm se svým hodinovým vánočním programem vystupuje dechová kapela Vranovanka se svými hosty.

Snad jako ve většině obcí, i ve Vranově mají aktivní sbor dobrovolných hasičů. Ten se podílí nejen na mnohých kulturních akcích v obci, ale díky vybavení na vysoké úrovni mají za sebou i pěknou řádku nejrůznějších zásahů.

„My máme hasiče rozdělené na zásahové družstvo, které se stará o požáry, vyčerpávání zaplavených studní a podobně, a potom na zhruba desetičlenné seniorské družstvo. To nás reprezentuje i v zahraničí, například v Polsku, Maďarsku a na Slovensku, kde se pravidelně s historickou koňskou stříkačkou z roku 1892 zúčastňují mezinárodních hasičských akcí," zdůraznil starosta Vranova a poznamenal, že místní sbor dobrovolných hasičů byl založen již v roce 1892.

Ve Vranově fungují celkem čtyři spolky. Již zmiňovaní hasiči, kapela Vranovanka, která v letošním roce oslaví své desáté narozeniny, tenisový klub a Myslivecké družení Daněk, jehož hospodářem je právě místostarosta obce Zdeněk Vožický. To v současné době hospodaří na ploše zhruba 760 hektarů, což je asi největší plocha na jaké od dob mysliveckého spolku kdy vranovští myslivci hospodařili.

„Náš spolek není ničím výjimečným. Až na jedno. Že jsme tady vysadili daňky," uvedl Zdeněk Vožický.

„Ještě bych rád zmínil knihu Vranovsko, kterou se nám po několikaleté snaze podařilo k 660. výročí založení obce vydat. Na jejím vzniku má největší zásluhu již nežijící Václav Škvor z Bezděkova, který vydal publikace o historii od první zmínky o Vranovu až do roku 1989, a právě ty se staly hlavním podkladem pro knihu," dodal na úplný závěr Josef Vašák.

Co se praví v kronikách

První písemná zmínka o Vranovu však pochází až z roku 1352. Za největší zajímavost vesnice ležící v malebném údolí lze zřejmě považovat kostel, který údajně v 10. století založil svatý Vojtěch. Svatostánek, jehož dominantou je hranatá věž s cibulovitou bání je jedním z nejstarších zemanských kostelů v Čechách. Z jeho věže se pak každou neděli ozývá zvon, který ohlašuje mši.

Zatímco v roce 1860 měl Vranov 729 stálých obyvatel, v roce 1991 jich bylo pouze 293. Podle vranovského kronikáře Josefa Vašáka staršího bylo na vině stěhování Vranováků do velkých měst, kde byly větší pracovní příležitosti. V současné době je v obci 120 domů, 148 rekreačních objektů a žije v ní 370 obyvatel. K navýšení počtu lidí podle kronikáře pomohla paradoxně dálnice D1, po které mohou Vranováci dojíždět za prací.

Až do 28. června 1978 byla ve Vranově základní škola. Ta ale pro nízký počet žáků skončila. Přesto se v jedné z jejích tříd dochovala do dnešní doby na tabuli básnička na rozloučenou, kterou tam napsala již nežijící učitelka Jiřina Škvorová.

Ta vranovská školička
Měli jsme tu školu rádi, měly jsme tu kamarády, učili se číst a psát, budem na ni vzpomínat. Po prázdninách jiná škola, čeká na nás a zavolá: „Děti, děti pojďte k nám! Hop a hop a budem tam."

Název obce pochází od vrány

Vranov se jmenuje podle vrány. Písemnosti, proč tomu tak ale je, se podle starosty obce Josefa Vašáka nedochovaly. Co se týká znaku, ke kterému v roce 2010 převzal společně s místostarostou Zdeňkem Vožickým od tehdejší předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové veškeré dokumenty, a 25. září 2011 jej nechali slavnostně posvětit, je vysvětlení už naprosto jednoznačné.

„Při vyhotovení se vycházelo z toho, že Vranov disponoval vlastními symboly po zřízení samosprávy po polovině 19. století. Jednalo se o dvě razítka obráceného rozkřídleného ptáka, vrány. Starší razítko bylo z roku 1877 a mladší z roku 1940. Devítihrotá hvězda symbolizuje počet osad obce Vranov, a zelené návrší vykresluje zasazení obce do kopcovité krajiny benešovské pahorkatiny," podle vyčerpávajícího vysvětlení starosty Vranova Josefa Vašáka.

Žijeme tady spolu

- Dominantou Vranova je kostel sv. Václava, jehož nejstarší částí je nynější sakristie, původně kostelík z 10. století.
- Zatímco v roce 1860 měl Vranov 729 trvale žijících obyvatel. V roce 1991 to bylo jen 293.
- Ne příliš optimistickým datem byl 28. červen 1978. Tehdy ve Vranově skončilo fungování základní školy.
- Od roku 1994 je obec Vranov členy dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Chopos.
- Stavba nové hasičské zbrojnice Sboru dobrovolných hasičů Vranov byla dokončena v roce 2007.
- V letech 2009 a 2010 se ještě přistavilo k hasičské zbrojnici zázemí pro Záchrannou službu Středočeského kraje.
- V roce 2010 získal Vranov oficiální znak obce. O rok později byl pak znak i prapor slavnostně posvěcený.
- Vranov se může pochlubit u spodního rybníku i vlastní fontánou, která byla slavnostně odhalena v roce 2012.
- Roku 2012 oslavil Vranov nejen 660. výročí od první písemné zmínky, ale také 120. let fungování dobrovolných hasičů.
- V letošním roce oslaví místní dechová kapela Vranovanka své desáté narozeniny.

Dominantou obce je římsko-katolický kostel a zajímavostí zvon z dob panování Karla IV

„Náš římsko-katolický kostel má zajímavou historii. Jeho nejstarší částí je nynější sakristie, původně zemanský kostelík z 10. století. Samotný kostel, coby románská stavba se pak dostavěl tuším v roce 1352. To je zároveň první zmínka o Vranovu," uvedl Jiří Šusta, který se o vranovský svatostánek už dlouhá léta stará.

Součástí kostela sv. Václava je oltář, který byl údajně převezený z polního špitálu z Chocerad, což dokazuje erb rodiny Lobkowiczů, betlém z roku 1907 a varhany z roku 1867. Stejné jsou k vidění také v kostele v Poříčí nad Sázavou a v evangelickém kostele v Soběhrdech.

„Ty prošly v loňském roce rekonstrukcí, podobně jako zdejší křtitelnice, která je doplněna o sousoší z dílny řezbáře Jana Medřického z Českého Brodu. To tam původně nebylo," pokračoval v zajímavém vyprávění Jiří Šusta a vydal se do věže, kde visí dva zvony. Gotický z doby Václava IV a umíráček od Rudolfa Manouška z Brna z roku 1918.

„Pak tady byl ještě sv. Václava sv. Jan Nepomucký. Ale ty v roce 1942 zabrali Němci na válečné účely.

O zvonu z dob panování Karla IV panuje zajímavá legenda. Obecní slouha pásl v lese na kopci zvaném Meduný nad Vranovskou Lhotou prasata. Jeden vepř se od stáda vždy vzdálil a poté, co se vrátil, byl nažraný. Slouhovi to nedalo a zvíře sledoval. Zjistil, že vepř žere oves z jakési okrouhlé nádoby zapuštěné v zemi, v níž poznal zvon. Vesničané chtěli odvézt nalezený zvon do kostela do Kozmic, ale pár koní s nákladem ani nepohnul. tejné to bylo i při snaze zvon odvézt do Poříčí nad Sázavou, Lštění nebo Chocerad. Nepomohly ani modlitby, k nimž vesničany duchovní pobízeli ani připřáhnutí dalšího páru koní. Až když někdo navrhl odvézt zvon do Vranova, koně lehce zabrali a odvezli jej do kostela, kde dodnes visí ve věži a jako Meduný mohutným hlasem plní svůj úkol.

„Za zmínku stojí i pozdně gotické dveře, které jsou osazeny v jižním portálku kněžiště a jejich kování je do dnešního dne plně funkční," dodal Jiří Šusta a na důkaz svých slov dveře otevřel.