„Rok to byl opravdu prapodivný, ale zvěstovskému zámku opatření přála,“ uvedl starosta Karel Babický. Rekonstrukci ruiny v centru vesnice, zahájenou před dvěma lety, podle něho nepotkaly strasti jiných staveb, které byly kvůli karanténám ve stavebních firmách přerušeny.

I díky tomu letos obec na zámku proinvestovala tři miliony korun. Šlo o dotační peníze a v rámci spoluúčasti i obecní. Zvěstov získal podporu od Středočeského kraje 5,6 milionu korun, ze které mu část zbyla na příští rok, a dalších 900 tisíc korun od ministerstva kultury.

„Musíme být v projektové dokumentaci pořád napřed, abychom mohli žádat o dotace a obnovu zámku nemuseli zastavit,“ vysvětlil starosta strategii obce, která v následujícím roce počítá s prostavěním dalších zhruba šesti milionů korun.

Napřed jsou Zvěstovští také v další záležitosti. Dílo sice není dokončeno, ale jedno z plánovaných poslání už plní: odehrál se tam první svatební obřad. „Díky tomu, že už máme obnovené schodiště, bylo možné využít prostor obřadní místnosti,“ potvrdil Babický.

Zedníci to neměli snadné, zejména v přízemních prostorách, zasypaných stavební sutí. Podle starosty to byl jeden z největších problémů, který bylo nutné zvládnout kvůli obnově dochovaných chodeb včetně kleneb. Odstraňování zbytků zdí z cihel i kamenů provázela namáhavá ruční práce s minimální možností využití techniky. Poté zedníci k dochovaným zbytkům přízemí vyzdili další části včetně nových klenutých stropů. V souladu s podmínkami památkářů museli při práci zvolit původní postupy. V současné době jsou nové části přízemí provizorně zakryty, aby odolaly rozmarům počasí.

V příštím roce má být na řadě dostavba už neexistujícího severního křídla zámku. Pak už bude patrný původní půdorys stavby. „To už bude hotová celá hrubá stavba včetně zastřešení. Bez něj by všechno, co jsme dosud vybudovali, mohlo znehodnotit počasí. Dál už budeme řešit obnovu místností uvnitř zámku,“ řekl o dalších plánech starosta. „Na to máme zajištěné peníze z dotace a věřím, že dostaneme i další podporu z ministerského programu záchrany památek,“ dodal.

Na zámku pak bude chybět už jen jeho dominanta, věžička. Krov na její instalaci tesaři připraví, ale usazení bude možné až ve chvíli, kdy kvůli škrábané, takzvané psaníčkové renezanční fasádě obklopí památku lešení.

Z historie zámku ve Zvěstově

Zvěstovský zámek postavili pravděpodobně v roce 1541 na místě starší tvrze Vidláci Radimovští ze Slavkova. Renezanční zámek pak značně utrpěl během třicetileté války, i když to, co mu způsobili komunisté po únoru 1948, se s tím nedá vůbec srovnávat.

Zámek s panstvím koupil v roce 1913 pan Jaroš. Jeho syna Aloise, ročník 1923, popravili v roce 1952 komunisté za to, rok předtím „pomáhal“ Františku Slepičkovi z Jankovské Lhoty, v té době ale také vojenskému zběhovi při vraždě komunistického předsedy MNV Kamberk, Václava Burdy. Jeho skutečnou vinou ale bylo, že Slepičku svezl na motocyklu… StB po vraždě komunistického funkcionáře rozpoutala na Podblanicku teror a zavřela celkem 36 lidí. Tomuto období je věnována expozice ve votickém klášteře sv. Františka z Assisi.

Vraždu režim využil k potlačení odporu sedláků a zabavení jejich majetku ve prospěch kolchozu. To se týkalo především „zámeckého“ pána Aloise Jaroše, který měl deset hektarů půdy.

Jarošovi se ke svému ukradenému majetku dostali až při restituci v roce 1992. A od syna popraveného Aloise Jaroše ruiny zámku koupila obec Zvěstov za 1 korunu v roce 2016. „Zámek po konfiskaci využívalo místní JZD, které v něm mělo kanceláře, jídelnu a sýpku. V přízemí zemědělci chovali prasata i brojlery a také skladovali chemikálie,“ potvrdil zvěstovský starosta Karel Babický.

Když socialističtí hospodáři, dříve pečlivě udržovaný objekt, do něhož na návštěvy jezdil i Mikoláš Aleš, vybydleli, stopy po svém „umění“ hodlali zahladit dynamitem.

„Snad, aby se objektu pomstili, celé jeho jedno křídlo odstřelili,“ popsal událost z konce šedesátých let Karel Babický s tím, že zbytek zámku pak zůstal ve stavu, jak ho střelmistr opustil. V objektu dodnes zůstaly otvory pro umístění válečků průmyslové trhaviny. Na opravu ruiny zařazené dokonce do seznamu ohrožených památek, neměli ale restituenti peníze.

„Ne, že bychom úplně stáli o zchátralý zámek, ale docela nás trápilo, že tam chodí cizí lidé a hrají si tam děti. Byly tam propadlé stropy a kolem rostla džungle. Chtěli jsme místo alespoň trochu zkulturnit, jenže jsme to nemohli dělat na cizím majetku,“ připomněl starosta Zvěstova.

Nakonec došlo k dohodě a zámek získala obec i se dvěma hektary pozemků. Tou dobou lidé vášnivě diskutovali o tom, zda získat zámek či nikoliv. Pro byla jen zhruba pětina občanů. Přesto zastupitelé transakci posvětili a to zejména kvůli strategickým pozemkům kolem obecního úřadu stojícího jen desítky metrů od zámku.

Štěstím Zvěstovských ale bylo, že ještě před tím, než JZD část zámku srovnalo se zemí, celý objekt pečlivě „prolezli“ a zadokumentovali včetně nejmenších detailů studenti stavební fakulty ČVUT Praha. Ti ve Zvěstově pracovali v letech 1967 a 1968, takže k objektu existuje kompletní stavební dokumentace.

V zámku, který musí po rekonstrukci sloužit veřejným zájmům, což je dotační podmínka, by mohlo koncerty sledovat kolem 40 návštěvníků. Obec tam zřídí infocentrum a muzejní expozici věnovanou nedalekému zlatodolu Roudný, který byl v první polovině 20. století jedním z největších a nejmodernějších zlatých dolů centrální Evropy. Ze Zvěstova už nyní vede do Roudného stezka a tam je kolem důlního revíru naučná stezka.

Na obnově okolí zámku se podílejí také členové SDH Zvěstov. Podle starosty by v zámku mohlo vzniknout i muzeum radiotechniky. Řada exponátů už nyní čeká na půdě obecního úřadu. „Ale lidé se už také ptají, kdy budou moci přidat něco do expozice zlatodolu. Mají doma spoustu,“ dodala Karel Babický.