Na Konopišti medvědy chovali už Vrtbové a po nich i Lobkovicové a Habsburk František Ferdinand d´Este, následník rakousko-uherského trůnu.

Tradice tak trvá už téměř dvě století. Například arcivévoda František Ferdinand v někdejším hradním příkopu, tedy v místech, která má nyní sám pro sebe medvěd Jiří, choval zvířat až deset.Když v roce 1897 z Konopiště stěhoval do Benešova pivovar, na jeho bránu umístil dva stylizované chlupáče opírající se o pivní sud. Z brány medvědi sice zmizeli, ale jsou vymalovaní na fasádě. A pivovar je má registrované jako ochrannou známku.

Zachránit tradici se nyní snaží dokonce i benešovští politici. Ti se jen shodou náhod dozvěděli, že současný obyvatel konopišťského příkopu, medvěd ušatý zapůjčený ze ZOO Lešná u Zlína, už následovníka mít nebude.

„Když jsme se dozvěděli, že NPÚ do budoucna nepočítá s chovem medvědů na zámcích, sešli jsme se v NPÚ s ředitelem územního odboru památkové péče, a ten nám tuto informaci potvrdil,“ sdělil benešovský místostarosta Roman Tichovský.

Právě tím dnem začala nejen benešovská radnice podnikat kroky, které mají medvěda na Konopišti udržet i pro další generace.

„Nabídli jsme NPÚ dokonce i to, že se o něj po všech stránkách postaráme a prostor výběhu si pronajmeme,“ řekl místostarosta s tím, že nic z toho rozhodnutí NPÚ nezměnilo.

V Benešově ale existuje také zapsaný spolek Konopišťský medvěd. Jeho zakladatel Jiří Stibůrek, benešovský podnikatel, je nejen výrazným patriotem Netvořic, ale také velký podporovatel tradic a to i těch konopišťských.

„Věříme, že rozhodnutí NPÚ zvrátíme. Patnáct let se snažíme o rozšíření výběhu pro medvěda a máme na to dokonce i stavební povolení se souhlasem NPÚ. Ve sbírce na stavbu přispělo už deset tisíc lidí a díky nim se sešlo už 400 tisíc korun. Tohle, co se stalo, je otočení kormidla na úplně druhou stranu,“ řekl s tím, že udržení medvěda na zámku nahrává i novela zákona týkající se chovu velkých šelem mimo ZOO.

Rozhodnutí NPÚ přitom vychází z jeho nové koncepce rozvoje. „Chov medvědů do ní nezapadá,“ tlumočí Roman Tichovský informaci, kterou si do Benešova přivezl ze schůzky na NPÚ. „Na Konopišti prý jsou jiné historické hodnoty, ale medvěd k nim nepatří,“ dodal.

Názor svého zaměstnavatele, NPÚ, konopišťská kastelánka Jana Sedláčková ctí, ale lidsky ji rozhodnutí mrzí a je v názoru na věc rozpolcená. „Medvěda Jiříka mám ráda, historicky sem patří. Pro takový chov se už zvířata ve volné přírodě nechytají a pocházejí z chovů v zoologických zahradách. Byla bych ráda, kdyby tu medvěd žil i nadále, třeba jako v Českém Krumlově, kde ho chovají v záchranné stanici,“ sdělila kastelánka.

Její názor podporuje také Jiří Stibůrek. „Podívejte se, co se děje na Slovensku nebo v Rumunsku. Tam se nyní medvědi střílí. Přitom by spokojeně mohli žít třeba i na Konopišti,“ je přesvědčený.

Chov zvířat na památkách bezpochyby přispívá k jejich atraktiviě a návštěvnosti. S jejím poklesem se řadu let vyrovnává také Konopiště. Před lety zámek navštěvovalo na 300 tisíc lidí za rok, v současnosti je velkým úspěchem, když památkou projdou dvě třetiny z nich.

Podle Romana Tichovského se NPÚ, na rozdíl od soukromých památek, kde zvířata chovají dál, takové výhody nepochopitelně vzdává. Jak dále připomněl, na Konopišti obyvatelé Benešova chodí mnohem častěji k medvědovi, než na exkurzi samotné památky.

„Mladí si kdysi dávali rande na pláži u kotvy přivezené Františkem Ferdinandem z Jadranu. Kotvu z travnaté pláže u Konopišťského rybníka přemístili na jižní terasu zámku a teď nám chtějí vzít i medvěda,“ řekl nazlobeně místostarosta. Současně slíbil, že za zachování této atrakce bude on i další lidé z Benešova bojovat dál.

„Ať si nemyslí, že budou mít jednoduché jedním papírem zrušit medvěda,“ upozornil.

Zatímco město Benešov se k problematice zachování medvěda na Konopišti postaví nejspíš v rámci svých možností diplomaticky, lidé ze zapsaného spolku Konopišťský medvěd budou při snaze zachránit tradici militantnější. A také, jak slíbil Jiří Stibůrek, v rámci boje sestaví a zveřejní petici.