Ozdobné kamenné zídky dotvářející okolí domů postavených v letech 1948 až 1950 v sídlišti Kolonka dosluhují. To je ta lepší ze dvou základních informací. A ta horší? Kamenné tarasy ohrožují kolemjdoucí. Zejména pak děti, které po rozpadajících se zdech lezou. „Aby balvany nespadly na děti, raději jsme do tarasu strčil. To byla rána!“ řekl spontánně jeden z tamních obyvatel.
Zídky stejně jako okolí jedné z nejkrásnějších částí města udržoval kdysi bytový podnik, respektive město. To už je ale minulostí. Radnice podle starosty Zdeňka Březiny sice některé nejkřiklavější případy opravila, ale do dalšího vydávání peněz na opravy se jí nechce. „Tarasy nejsou naším majetkem,“ poznamenal starosta. Připomněl, že byty od města odkoupili nájemníci. Ti dodnes nemají vypořádány majetkové vztahy s někdejším vlasníkem pozemků – rodinou továrníka Františka Janečka. „Totéž platí o tarasech,“ tvrdí starosta.
Co s nimi bude dál? „Možná by bylo lepší, kdyby je zcela odstranili,“ uvedla žena, která si kvůli špatnému technickému stavu tamní silnice zlomila najednou ruku a nohu. Jenže i bourání by něco stálo. Možná jen o málo méně, než oprava. A kdo by ho zaplatil? Nájemníci, kteří tarasy k životu nepotřebují?