„Benešov propásl dobu, kdy bylo možné byty prodat za jinou než tržní cenu. Právě tak to totiž podle zákonu musí nyní být,“ uvedl starosta Benešova Petr Hostek. „Platí to od poloviny loňského roku,“ dodal, i když připomněl, že obec může byty v krajním případě prodat za jinou než tržní cenu. „Bylo by to ale jen v případě, že by bylo například potřeba odvrátit insolvenci města,“ doplnil Hostek s tím, že soudní cestou by však bylo možné takový postup napadnout.

Ale na vině někdejšího krachu privatizačních snah nejsou jen samotné bývalé benešovské vlády. O neúspěchu se totiž rozhodovalo v nejvyšším orgánu města, zastupitelstvu. Tam návrh předkladatelů privatizace při hlasování neprošel. Zcela proti se ze zásady stavěli například komunisté. Ale dostatečnou podporu nedali prodeji bytů ani někteří členové koalice.

Benešov vlastní kolem dvou tisíc bytů. A to je podle vedení města příliš. Současná vlna privatizace se ale netýká všech těchto ubikací, ale jen těch vybraných.

Přesto na dotazník ohledně privatizace mohl odpovídat každý Benešák. Výsledky ale mluví jasně. Většina lidí a to nejen z domů, které přicházejí v úvahu na prodej, privatizaci vůbec nechce. A ti, kteří by si rádi pořídili svou vlastní ubikaci, současně sdělují předkladatelům, že by rádi byt koupili, ale za jiné peníze.

V Benešově k tomu existuje také privatizační komise. Ta by měla vedení města prodej, pokud to bude mít smysl, doporučit nebo naopak rozmluvit. „Ukončit proces privatizace radě určitě nedoporučíme. Co už je v tuto chvíli jasné je to, že anketa neměla formu, jakou jsme navrhovali radě a to ani papírová část ani ta elektronická,“ uvedl předseda privatizační komise Zdeněk Zahradníček. „Anketa proto není vypovídající,“ dodal.

Komise se s vedení města sejde už v pondělí 8. ledna. I při této schůzce se ale bude nejprve jednat a teprve potom by mělo přijít usnesení. A s ním i doporučení komise. Jak dopadne, bude zřejmé až v pondělí odpoledne po skončení schůze.