Nenechávejme zbytky naší přírody na okraji zájmu! Právě tak končí dopis Lýdie Tišanské, která má chalupu na Benešovsku. Stránkový list líčí peripetie, s nimiž se setkala, když se snažila zachránit srnu. Zaslala jej nejen Benešovskému deníku, ale také krajskému úřadu. Její dopis nadepsaný jako stížnost se zabývá příběhem, který začal v pátek 6. července.
„Mezi Tismí a Přibyšicemi jsme narazili na odrostlé mládě srny ve špatném zdravotním stavu,“ píše s tím, že o pomoc žádala nejprve Ochranu Fauny (OF) Votice. Pavel Křížek z OF odkázal volající na ČSOP Vlašim, které zajišťuje servisní služby na Benešovsku.
„Déle než po pětasedmdesáti minutách sice přijela velmi milá drobná dívka, ale absolutně nevybavená,“ uvádí Lýdie Tišanská.


Byl zákrok ekologů v mezích předpisů, nebo něco zanedbali?

Podle Lýdie Tišanské z Prahy, která má chalupu na benešovském venkově, pracovníci vlašimské stanice pro zraněná zvířata ČSOP postupovali při záchraně srny nekompetentně. Co se vlastně stalo a proč žena napsala stížnost?
V pátek 6. července potkala při procházce přírodou zbědovanou srnu. Zavolala do votické Ochrany fauny, ale tam ji odkázali na vlašimskou organizaci ČSOP.
„Déle než po pětasedmdesáti minutách sice přijela velmi milá drobná dívka, ale absolutně nevybavená,“ tvrdí Tišanská. Dále popisuje, že ochranářka posléze z místa odjela pro posilu do Benešova a po návratu už zvíře s kolegyní nenalezly.
Podle Karla Kříže z ČSOP Vlašim má stanice stanoven dojezdový čas 180 minut. „Nejsme záchranná služba,“ vysvětlil a připomněl, že služební vůz je vždy vybaven prostředky potřebnými k odchytu a převozu zraněných zvířat. „Končetiny srnám při převozu fixujeme izolační páskou a tu jsem v autě měla,“ uvedla Lenka Šafránkova z ČSOP Vlašim.
Pisatelka dopisu vnímala počínání ekologů jako nekompetentní. Podle Karla Kříže pracovníci vlašimské stanice ještě nikdy neodjeli z místa zásahu, aniž by se nepokusili o záchranu zvířete. „Jsem přesvědčen, že námi odváděné služby jsou kvalitní. Proto je také naše stanice hodnocena na špičce stejně jako stanice Ochrany fauny Votice. Nemám proto obavu, že by naše děvčata něco zanedbala. Děvčata jsou až přehnaně pečlivá,“ vysvětlil ekolog. Přidal ale ještě jeden svůj poznatek. „S řadou lidí jsou určité potíže. Lidé mnohdy očekávají, že přijede sanitka vybavená resuscitační jednotkou.“
Jeho kolega z Votic Pavel Křížek má ale jiný názor. „Myslím, že to trošku pochybení bylo. Nevrhá to dobré světlo na fungování stanic,“ tvrdí. „Nebyl to první případ. I když máme každý své spravované území, rozhodli jsme se, že pomůžeme i jinde. Pokud nám někdo zavolá, nechceme, aby to dopadlo tak jako tentokrát. Zajistíme to sami za naše peníze. Přispívá nám jak Benešov, tak obce Benešovska a my svou činnost budeme dělat dál tak, aby s námi byli spokojeni,“ uvedl Křížek.
V České republice existuje Národní síť stanic a jejími členy jsou jak ČSOP Vlašim, tak OF Votice. Každá z těchto organizací má určené území. Nikdo podle Kříže nebude druhému bránit poskytnout službu na území druhého subjektu. „Stanice nejsou konkurenti, jsou to občanská sdružení, často pracují zcela zadarmo a vypomáhají si. Nejsou to firmy,“ doplnil Kříž.
Své vysvětlení ke konkrétní situaci, která nejspíš pro srnu neskončila šťastně, přidala i Lenka Šafránková. „Paní nám volala a popisovala zvíře jako malé srnčátko,“ sdělila ekoložka.
Na místo pak dorazila jiná pracovnice, zjistila, že se nejedná o koloucha, ale o dospělou srnu. „Takové zvíře je i podle veterinárního zákona nebezpečné a člověk by ho nikdy neměl chytat sám,“ vysvětlila Šafránková, pro níž kolegyně dojela do Benešova pro pomoc. „Prohledávaly jsme to tam, ale nenašly jsme ji už. Tady šlo spíš o nedorozumění. Kdybychom věděly, že jde o velkou srnu, vzala by mě kolegyně z Benešova hned.“