Důvodem protichůdných postojů je také úvěr 250 milionů, který si současné vedení úřadu pro investice města otevřelo. Opozice za to dlouhodobě kritizuje vedení radnice a tvrdí, že kvůli současné ekonomické politice, město „projí“ peníze, tedy spotřebuje je na svůj chod. A pak už prý nebude mít na investice. Vedení města ale takové soudy odmítá a naopak tvrdí, že se jedná téměř o poplašné zprávy a strašení veřejnosti.

Před nedávnem město řešilo podmínky splátek onoho gigantického úvěru. Cílem radnice bylo fixovat splátky a jejich výši vycházející ze sazby banky, na dalších zhruba pět let.

„Nechceme se dostat do situace, kdy nám splácení neznevýhodní cena peněz, i když naše sazba 0,02 procenta je nejvýhodnější v širokém okolí,“ argumentuje starosta Benešova Petr Hostek.

Podle něj má město nyní na kontě přes 210 milionů korun a k nim může ještě přidat i onen čtvrtmiliardový úvěr. K takovým penězům Benešovu pomohly zvýšené příjmy, které v posledním účetním období měl. Třeba i díky rozpočtovému určení daní.

„Samotný čtvrtmiliardový úvěr začne město čerpat na konci roku nebo až napřesrok,“ uvedl Petr Hostek. „Prostým součtem tak nyní máme k dispozici přes 460 milionů korun,“ tvrdí.

V účtech města je však potřeba rozlišovat dva základní typy výdajů. Mandatorní, tedy ty povinné, jsou určené třeba i na mzdy či chod úřadu včetně jeho organizací nebo oblast zdravotnictví či sociální sféry. A pak tu jsou peníze určené na investice. Ty město potřebuje na opravu silnic, chodníků, kanalizace či stavby. Oněch téměř půl miliardy tak pokrátí právě povinné výdaje.

„Na investice nám nezbývá jen celý kreditní úvěr, ale úplně v pohodě i sto milionů korun,“ dodal starosta.

Tohle tvrzení nezpochybňuje ani nejhlasitější kritik hospodaření vedení radnice, ekonom Luboš Machulda. Připomněl současně, že tvrzení vedení města se může nyní opírat skutečně o reálný stav městských financí. O nich bude zastupitelstvo jednat ve středu 26. září, kdy je na programu hlasování o už čtvrtém rozpočtovém opatření.

Problém v informacích podávaných starostou tkví podle Machuldy v tom, že v nich není řečeno zcela všechno. Například to, za jaké práce město už zaplatilo a za jaké dosud ne.

„Například investice v dopravě jsou letos plněny jen na osm procent. A na obrovskou akci v Tyršově ulici dosud město nečerpalo ani korunu,“ tvrdí Luboš Machulda. „Podklady pro projednávání rozpočtového opatření, které jsme od vedení města jako zastupitelé dostali, předpokládají dokonce vyčerpání celého čtvrtmiliardového úvěru,“ řekl ekonom.

Základní otázkou účtů města podle něj proto je, co všechno a jak bude zaplaceno k 31. prosinci letošního roku. „Na všechno se musí nahlížet globálně,“ dodal Luboš Machulda.