„V současné době probíhá výběrové řízení na dodavatele prací,“ potvrdil votický starosta Jiří Slavík. „Předpokládáme, že se práce rozeběhnou a také skončí, ještě letos,“ dodal.

Z toho ale prozatím vyplývá jen to, že město za první etapu vyčištění okolí zdroje pitné vody na Polském vrchu zaplatí zhruba tři miliony korun. Dalších 17 milionů pak přidá ministerstvo. Jenže to pořád bude jen A, za kterým musí následovat také B.

První etapa sanace spočítané na dohromady 20,7 milionu korun, teprve poodhalí roušku tajemství. Co se skrývá pod povrchem země jen metry od někdejší mezinárodní silnice E55 není jasné. Jisté je, že „poklad“ vytvořil ve studni koktejl plný jedů. Nemá sice extrémní koncentraci, ale hygienickým normám jako pitná voda, nevyhovuje.

„Co bude ještě zapotřebí udělat a hlavně kolik to případně bude stát, aby voda byla zase pitná, se ukáže právě až díky odtěžení navážky vedle studny,“ sdělil starosta. „Bez toho, aby se všechno vybralo, mnoho nevíme,“ přiznal Jiří Slavík.

Stejně jako spousta Votičáků ví nebo s téměř absolutní jistotou tuší, co všechno se na Polský vrch z votických továren, zejména sklárny, v sedmdesátých letech minulého století vozilo. Dobroty to rozhodně nebyly, protože do vody z nich prosákl arsen. K pochybení se ale dnes nikdo nehlásí. V podzemí jsou ale zcela jistě uloženy i celé sudy a či velké skleněné demižony s chemikáliemi.

„Předpokládáme, že přijdou kvůli sanaci na Polském vrchu ještě další opatření. Jaká ale budou a s jakým rozsahem, to dnes nevíme my ani nikdo z odborníků, s nimiž jsem o záležitosti hovořil,“ dodala Jiří Slavík. „Až tu jámu vyberou, tak se skutečně ukáže, co tam je,“ dodal starosta.