V současné době správce objektu, Národní památkový ústav, dokončuje přípravu smlouvy, po jejímž podepsání dotčenými organizacemi majetek kláštera získají zčásti římskokatolická církev, přesněji sázavská farnost a řád emauzských benediktinů. Část objektu zůstane i nadále v držení státu. V jakém poměru, bude předmětem dalších jednání. Do této fáze vydání církevního majetku se případ posunul za dva roky od doby, kdy o něj požádali benediktini a pražské arcibiskupství.

Celý proces navracení církevního majetku spustil zákon o církevních restitucích.

Jak uvedly Lidové noviny, žádali katolíci o vrácení části kostela, fary a pozemku mezi nimi s výměrou 2700 metrů čtverečních. Pokud to tak nakonec bude, získají po vydání požadovaného majetku největší díl nemovitostí v Klášteře Sázava právě římští katolíci.

O své se začali brát také emauzští benediktini, kteří požádali o vydání tří čtvrtin fary a části zahrady. Zbylý majetek by měl i nadále spravovat Národní památkový ústav.

Co přinese dělení kláštera a jak se držení jednotlivých částí promítne do financování údržby a oprav, ukáže až čas. Například v současné době stát finančně zajišťuje restauraci vzácných fresek v křížové chodbě. I v současné době je ale na mnoha místech areálu patrné, že stát na rekonstrukci příliš peněz nevydal a prakticky jen zachraňoval situaci „léčením nejbolavějších ran." Právě tuhle situaci by staronoví vlastníci chtěli změnit. Velké opravy by se tak měla dočkat fara. A právě v tom by mohl možná být první problém mezi novými vlastníky. Fara totiž z připadne jak katolíkům, tak benediktinům.

Podle předběžných prohlášení zástupců žadatelů o vydání církevního majetku v Sázavě ani jeden z nich nehodlá místo izolovat od veřejnosti. Klášter by tak i nadále měl zůstat nejen poutním místem, ale i turistickou atrakcí.

Historie kláštera
Benediktinský klášter založil v roce 1032 kníže Oldřich. Prvním opatem byl svatý Prokop, který stanovil bratřím pravidla podle vzoru sv. Benedikta. Největší odlišností bylo praktikování slovanské cyrilometodějské bohoslužba. V 11. století však byli slovanští mniši vypuzeni a na konci století převzal správu probošt břevnovského kláštera Děthard. Od té doby se v Sázavě kázalo latinsky. Rozvoj místa ukončili husité. V té době začal úpadek kláštera a jako takový ho definitivně v roce 1785 zrušil císař Josef II. při svých reformách. Pak prošel klášter novorenesanční úpravou a stal se z něj zámek. Po první světové válce usilovali benediktini o získání majetku, ale do jejich úsilí vstoupil druhý světový konflikt a vrácení se tak dočkali až po osvobození Československa. O klášter v té době pečoval a to až do roku 1951, kdy jej řádu zabrali komunisté páter Method Klement. Až do roku 1989 stát opečovával především hlavní návštěvnickou trasu a v roce 2002 se objekt v restituci vrátil soukromým majitelům.