Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z náměstí máme park, míní Luboš Klabík

Benešov – Luboš Klabík boří představy těch, kdo si myslí, že se mladí lidé nezajímají o město, kde žijí. Dvaadvacetiletý student oboru Architektura a urbanismus na Českém vysokém učení technickém v Praze zná dobře své rodiště a jeho architekturu a umí si všímat detailů, jež ostatní povětšinou přehlížejí.

9.8.2013
SDÍLEJ:

„Pro zeleň není nikam moc vidět, není tam přehledno, není ani kam postavit pódium,“ hodnotí benešovské Masarykovo náměstí Luboš Klabík.Foto: Tomáš Macháček

„Zajímá mě hlavně veřejný prostor. To je to, co lidi vidí, co je každodenně obklopuje. Ulice je prostor, je to jako venkovní místnost. A má také svá pravidla jako něco, co je uvnitř,“ vysvětluje východisko svých úvah mladý urbanista.

Myslíte, že je Benešov, odkud pocházíte, hezké město?

Myslím, že není výrazně ošklivý. Na každém městě byly udělané nějaké zrůdnosti, ale to je součást jejich historie. Například architekt Ladislav Lábus (mimo jiné autor Hotelu Karlov – pozn. red.) říká, že Benešov jsou jenom „kulisy“. Kulisa náměstí, kláštera a kostel – zbytek je novodobá historie. Za komunismu bylo dokonce v plánu, že se staré Masarykovo náměstí zbourá a vytvoří se nové.

Chcete tedy říct, že centrum města mohlo vypadat úplně jinak, než jak ho známe dnes?

Je to tak. Pryč měl přijít dokonce i barokní kostel s piaristickou kolejí u náměstí. To se ale naštěstí zastavilo, a tak nám tu ty kulisy zbyly. Benešov podle mě není ošklivý, byl jsem v mnohem ošklivějších městech.

Pokud máme v centru jen kulisy, o nichž jste mluvil, kde je potom ten opravdový Benešov?

Kulisy jsou to historické, to co tu zůstalo, město má pak několik dalších vrstev. Vrstvu měšťanských domů, to je například Tyršova ulice nebo staré ulice na Bezděkově. Pak jsou tu paneláky a poliklinika, tedy jakási vrstva vzniklá během komunismu. A potom rozvojové okrajové oblasti jako Červené Vršky či Spořilov. Benešov je tedy souhrn těch vrstev.

Kdybyste měl ze svého pohledu Benešov srovnat s jinými podobnými okresními městy, jak si stojí? Vybočuje něčím, ať už k dobrému, nebo špatnému?

Město má ojedinělou historii. Byl tu obrovský klášter, který kdyby tu zůstal stát, tak by se Benešov stal pravděpodobně partnerem Prahy. Také tu měl sídlo následník trůnu František Ferdinand, vedla tudy i první dráha. Do koleje při kostele sv. Anny se zase uchýlili piaristi z celé země. Z novodobé historie je to potom určitě působení Josefa Pleskota jako městského architekta.

A co nějaký významný urbanistický čin v nedávné minulosti?

Z komunistické éry tu nic úžasného není a nová výstavba, například nejnovější domy v Tyršově ulici, je možná ještě horší. Úžasná byla ale éra devadesátých let, kdy byl městským architektem Josef Pleskot, dnes republiková ikona s přesahem do zahraničí. Spolu s Ladislavem Lábusem a Radkem Lampou tvořili trio, které vytáhlo město hodně nahoru. Odborníky vysoce ceněná je například Pleskotova radnice.

Jaké jsou slabší stránky města, na nichž by se dalo zapracovat?

Třeba hned tady od kruhového objezdu až k semaforům (rozhovor se konal na místě s výhledem na ulici Nová pražská, o níž je řeč – pozn. red.). Byl tu původně blok, který navazoval na domy v Čechově ulici a byl součástí uzavřené židovské čtvrti. Ten se ale v minulém století zboural a zbyl tu volný prostor. Neříkám, že je to přímo slabé místo. Je to spíš něco rozdělaného, co by se dalo dokončit. Když se něco bourá, měli bychom se snažit postavit namísto toho něco lepšího.

Přejděme teď trochu jinam. Jak je to tu se zelení, nechybí park?

Chybí i nechybí. Dojem parku může navozovat třeba právě prostor kolem židovského hřbitova pod Kulturním domem Karlov. Ve skutečnosti to ale není funkční, nikdo tam nesedává. Jde spíš jen o pohledovou zónu, která „osvěží“. Co není funkční, mělo by se změnit či nějak uzpůsobit.

Jak změnit nebo uzpůsobit?

Kupříkladu ty plochy podél Nové pražské prodat a za získané peníze udělat z navazující Třešňovky park. Pořádný městský park, kam budou všichni chodit. Anebo to místo zastavět, což je snad v plánu.

A co konopišťský park?

Ten je příliš daleko. Potenciál vidím například v propojení Třešňovky s Kavčákem přechodem u čistírny odpadních vod s tím, že Kavčák by měl být zachovaný jako „divoký park“, kam si člověk půjde zaběhat, vyvenčit psa a tak.

Co takové realizaci brání?

Obecně je myslím hlavní problém v tom, že v tomhle směru chybí dlouhodobá koncepce rozvoje města.

Vnímají to i běžní obyvatelé?

Myslím, že ano. Vnímají to, i když možná ne úplně přímo. Třeba na křižovatce Tyršovy a Husovy ulice chybí rohový dům. Lidé to primárně nevnímají jako chybějící dům. Vidí jen místo, kde je nepořádek, rozbitá dlažba. Zkrátka podvědomě cítí, že je tam něco špatně.

Na své facebookové stránce archikL často upozorňujete právě na maličkosti, jež narušují celkový dojem z města.

S postaveným domem už nepohnete, ale právě detaily jsou to, s čím můžete pracovat. Ať už jde o výměnu poničené dlažby nebo sjednocení odpadkových košů. Budovy jsou něčí, ale tohle je veřejný prostor, ten je nás všech. Město ho má ve správě a naštěstí si to začíná pomalu uvědomovat.

 

TOMÁŠ MACHÁČEK

Autor: Redakce

9.8.2013
SDÍLEJ:
František Hakl s trofejí pro mistry světa v malém fotbale, kterou s českou reprezentací vybojoval v Tunisku.

Zlatý šampion Hakl věří, že vítěznou atmosféru přenese i do Benátek

Krajský úřad Středočeského kraje v Praze.

Krize krajské koalice dospěla na ostří nože. Silná slova mohou vystřídat činy

Brankář Tomeček si protáhne zimní přípravu

Benešovsko – Okresní disciplinární komise OFS Benešov zasedala a trestala. Nejhůře dopadl brankář Nesperské Lhoty Michal Tomeček, který nejenže skončil na podzim, ale protáhne si i zimní přestávku. Největší pokutu, 3000 korun, dostaly za „černocha“ Čechtice.

KRÁTCE: Kvůli volbám se turisté k informacím nedostanou

Benešovsko - Přečtěte si krátké zprávy z regionu!

ANKETA: Jdete k volbám?

Benešovsko - Ptali jsme se obyvatelů Benešovska, jestli půjdou k volbám.

OBRAZEM: Spirituál Kvintet vystoupil ve Vlašimi k poctě Farní charity

Vlašim - Farní charita Vlašim slaví 25 let od svého vzniku. Ke svému výročí uspořádala také benefiční koncert skupiny Spirituál Kvintet. Ten se původně měl uskutečnit 5. října, ale z důvodu nemoci jednoho z členů kapely byl přeložen až na úterní večer 17. října. Do vlašimského kostela sv. Jiljí, kde se koncert konal, dorazilo mnoho posluchačů, kteří zaplnili celý kostel a vystoupení si náramně užili. Některé písně společně se zpěváky zpívalo dokonce celé obecenstvo. Na konci hudebního představení ocenili přítomní um skupiny ovacemi ve stoje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení