„Připadalo mi to jako nějaká divadelní hra," uvedl k prvnímu dojmu po vyslechnutí rozhlasových zpráv.

Jenže o frašku se tentokrát ani náhodou nejednalo. Do Československé socialistické republiky vtrhlo pět armád zemí označovaných tehdy jako spřátelených. Začala další okupace.

„Vzbudil jsem proto těhotnou manželku a řekl jí, že 
k nám vtrhli Rusové," potvrdil Benešák Bohumil Zima.

Společně s učni, které měl 
v Zemědělském stavebním podniku Benešov na starosti, jezdil tou dobou rekonstruovat hotel Praha ve Hvězdonicích. V tomto hotelu byli ubytovaní také dělníci, kteří stavěli silniční přeložku od Benešova do Mirošovic k dálnici D1. „Byli to samí Moraváci. Kvůli těm srpnovým událostem se pakovali a odjížděli domů," uvedl benešovský patriot Bohumil Zima.

Jenže 21. srpna, jakkoliv je to datum spojené se zahájením jednadvacet let trvající okupace, se okupační vojska 
v Benešově neobjevila.

„První Rusové se tady objevili až za tři nebo čtyři dny," potvrdil Zima.

Okupační vojska mohli obyvatelé města spatřit kolem Benešova na několika místech. Vojenská polní ležení měli Rusové v Tužince, Černém lese nebo na Konopišti. Velitelství, čili komandaturu, si pak zřídili v piaristické koleji proti hotelu Pošta.

Také v Benešově lidé rychle skoupili zásoby potravin v obchodech v obavě před hladem. A samozřejmě se našli i odvážlivci, kteří malovali hesla po zdech a množili letáky.

„Kvůli zamezení šíření letáků jezdil městem obrněný transportér. Tank s hlavní namířenou na město stál v Táborské ulici u pivovaru," připomněl Bohumil Zima.

Obyvatelé Benešova také podepisovali petice za odvolání ministrů, kteří požádali Sovětský svaz o bratrskou pomoc.

„Stejně to nemělo žádnou cenu. Český národ se nechal zmanipulovat," uvedl s odstupem času Bohumil Zima a zhodnotil také situaci, která vedla k takzvanému Pražskému jaru 1968. „Reforma komunismu komunisty? To je pojem, který mi nikdo dodnes nevysvětlil," usmál se trpce Zima a připomněl, ještě, že někteří lidé z Benešova, kteří horlivě bojovali proti okupantům, už za rok kynuli davům z tribuny při oslavách organizovaných stejnými komunisty, kteří vstup vojsk do Československa schvalovali.

A ještě jednu vzpomínku na tu dobu, i když už na rok 1969, Bohumil Zima má. Tehdy jeho podnik získal zakázku v lešanských kasárnách a do nich už chodili za očistou i ruští oficíři. Voják, který tam tehdy obsluhoval kotelnu, je ve sprchách nechal namydlit a pak jim zastavil studenou vodu.

„Měl z toho tenkrát prokurátora," potvrdil benešovský patriot Bohumil Zima, který v souvislosti s okupací uvažoval i o opuštění republiky. Jeho kamarádi nakonec emigrovali, ale Zimovi v Benešově zůstali.

„Měli jsme pětiletého Bohouška a manželka čekala Romana. Proto nebyl náš odchod do zahraničí reálný," řekl Bohumil Zima a v jeho hlase bylo cítit, že rozhodnutí neodejít trochu lituje.