VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když má člověk rád děti,
nic jiného, než učit, nemůže

Benešov – Říká se, že učitelka není povolání, ale diagnóza. Představit si pod tímto výrazem, se dá ledacos.

24.10.2014
SDÍLEJ:

Učitelkou je Eva, její dcera Alexandra a i vnučka Veronika.Foto: Martina Křečková

Například já, si při vyslovení slova učitelka představím vyhublou ženu v bílém svetříku a červené kostkované sukni. Zrzavé vlasy vyčesané do drdolu, špičatý nos, na kterém sedí brýle na řetízku. V jedné ruce ukazovátko a v druhé černý notýsek, kam si zapisuje známky a veškeré hříchy svých žáků. Vše navíc umocňuje přísný a nekompromisní výraz ve tváři.

Možná někde takovýto prototyp učitelky existuje. Kdo ví. Ale ani jedna z trojice učitelek z rodu Hasmanů se mu ani z dálky nepodobá. Tedy podobá. Ale jen minimálně.
Nejstarší Eva, maminka Alexandry a babička Veroniky brýle sice nosí, ale tím jakákoliv podobnost s „mou" učitelkou končí. Alexandra, dcera Evy a teta Veroniky se s prototypem shoduje pouze v barvě vlasů. A Veronika? Ta má rovnítko pouze v kolonce povolání.

Zatímco na fotografování se podařilo Benešovskému deníku sehnat všechny tři paní učitelky, do redakce Deníku si přišla o učitelování popovídat pouze Eva. Alexandra a Veronika se kvůli rozvrhu hodin omluvily.

Které předměty vyučujete a na jaké škole?
Já učím na druhém stupni Základní školy Jiráskova Benešov český jazyk a dějepis. Saša učí na stejné škole jako já, ale na prvním stupni. A Veronika učí na benešovské ZŠ Na Karlově němčinu a hudební výchovu, a studuje pedagogickou fakultu v Plzni.

Kolik let už všechny tři učíte?
Já a dcera už hodně dlouho. A Veronika teprve druhým rokem. Původně si totiž myslela, že bude pracovat v zemědělství. Dokonce odjela na dva roky do Norska, kde dojila krávy. Ale časem přišla na to, že být učitelkou je to nejlepší povolání, jaké může být.

Co vás přivedlo k učitelskému povolání? Měla jste nějaký vzor v rodině?
Ne. Vlastně maminku. Ta hrála výborně divadlo, a učitelství je vlastně takové hraní divadla. Ale jinak jsem už odmala ráda komandovala děti. Všechny jsem je stavěla do řady a musely mě poslouchat. To je trochu legrace. Když budu mluvit vážně, tak učení byl můj sen od dětství.
Saša, ta šla sice rovnou studovat pedagogickou fakultu, ale nebyla si úplně jistá, jestli to chce dělat. Nakonec ale přišla na to, že učit je krásná věc. No a Verča, to už jsem říkala.

S dcerou učíte na stejné škole. Nemáte někdy nutkání jí radit, jak by měla učit?
Ne. Ani ona, ani Veronika se mě nikdy na nic neptaly, a já se nikdy nesnažila jim něco vnucovat. Možná, ze začátku trochu Veronice jsem chtěla poradit, ale ta mi řekla, že si to bude dělat podle svého.

Máte ještě syna Michala. Ten je také učitel?
Začal studovat speciální pedagogiku, ale k mé velké lítosti toho nechal. Už je to hodně dlouho, ale mrzí mě to pořád. Moc jsem si přála, aby učil i on.

V čem vidíte hlavní přednost učitelské profese?
Když máte ráda děti, tak je vám to předem dáno. To snad ani jiné povolání dělat nemůžete. Já byla deset měsíců mezi dětmi, a místo toho, abych si od nich ty dva měsíce prázdnin odpočinula, jezdila jsem coby sporťák dlouhé roky na letní tábory. A to jeden turnus trval tři týdny. Já sice vystudovala češtinu a dějepis, ale téměř celý život jsem učila ještě i tělocvik.

Říkala jste, že učíte už hodně dlouho. Je nějaký rozdíl mezi žáky, které jste učila na začátku své kariéry a teď?
Já v tom nevidím žádný rozdíl. Děti jsou pořád děti. Je pravda, že někdo má triko za několik stovek, jiný za několik korun. Ale pořád jsou to děti. Jediné na čem záleží, je, jak k nim přistoupíte. Když na ně budete křičet, tak je k sobě nepřipoutáte.

Takže nekřičíte?
To víte, že křičím. Ale nic tím nevyřeším.

A co doma. Když byly vaše děti malé, zvedla jste na ně hlas?
Zvedla, ale málo kdy. Stejně jako ve škole. Křikem se totiž nic nevyřeší.

Kde všude jste učila?
Pouze na Základní škole v Týnci nad Sázavou a teď na Jiráskovce v Benešově. V Týnci jsem měla to štěstí, že jsem se tam setkala s takovými učiteli, jako byla paní učitelka Jíchová, Zelenková nebo pan učitel Košťák. To byli páni učitelé, kteří mě učili učit. Nikdy na to nezapomenu.

Když si vzpomenete na svá školní léta. Jaká byla?
Prožila jsem je ve Žďáru nad Sázavou, a měla to štěstí, že mě učili vynikající kantoři. A na gymnáziu to bylo to samé. Třeba učitele dějepisu pana Smejkala jsem tak milovala, že jsem kvůli němu šla studovat dějepis. Myslela jsem si, že najdu Atlantidu.

Žila jste ve Žďáru nad Sázavou, kde před nedávnem zemřel rukou psychicky nemocné ženy šestnáctiletý student. Co si o tom myslíte?
Já jsem z toho naprosto zděšená. O to víc, že se to stalo ve městě, kde jsem léta bydlela, chodila do školy. Nedovedu to prostě pochopit.

Bavíte se o tom s dětmi ve škole?
Těm, co se ptaly, jsem odpověděla. Ale většina to přešla mlčením. To není lhostejnost. Mám pocit, že o tom nechtějí mluvit. Že z toho mají strach. Stalo se to tam, co když se něco podobného stane i u nás?

Když přišel Michal, potom Alexandra a nakonec i Veronika s tím, že budou učit, co to ve vás vyvolalo?
Hřejivý pocit. O to víc mě mrzelo, když syn nedostudoval.

Měla jste chuť někdy s učitelováním praštit?
Nikdy.

Dovedete si tedy představit, až do školy přestanete chodit?
Dovedu. Ale co budu dělat, nevím, nevím, nevím. Asi budu luštit křížovky. Mám pětiletou vnučku Nelinku a ta prý, jak sama říká, až vyroste, bude také utyčelka. Už teď je to na ní vidět. Gesty, chováním, mluvením. Tak se na to budeme spolu připravovat.

Když byly vaše děti malé. Učila jste se s nimi?
Asi jako každý rodič. Hlavně na prvním stupni. Akorát Saša to striktně odmítala. Ta byla samostatná.

Co vás v poslední době nejvíc potěšilo?
Moje vnučka Veronika, když mi řekla, že je šťastná, když může ve škole se svými žáky zpívat, může jim hrát. A potom, když potkám své bývalé žáky a oni mi řeknou, že to bylo fajn. Že mi děkují za to, co jsem je naučila. Že si s tím vystačily třeba celou vysokou školu. Zatímco jiní prý na větné členy, druhy vět nechápavě koukali, oni věděli. To jsou chvíle, kdy si říkám: „Stálo to za to".

Eva
* Narodila se v Praze
* Žila ve Žďáru nad Sázavou, kde vychodila základní školu a vystudovala gymnázium
* Vysokou školu pedagogickou vystudovala v Brně
* Je vdaná
* Má dvě děti. Syna Michala a dceru Alexandu
* Nyní žije na Brodcích
* Mezi její koníčky patří ochotnické divadlo, křížovky a sport

Alexandra
* Narodila se v roce 1970 v Benešově
* Základní školu vychodila v Týnci nad Sázavou, gymnázium pak v Benešově
* Na vysokou školu chodila v Brně
* Je vdaná
* Má tři děti. Syna Petra (23), který je zdravotní bratr, Daniela (18), který studuje SŠ a pětiletou Nelinku
* Bydlí v Bukovanech

Veronika
* Narodila se v roce 1989 a je dcerou Michala
* Základní školu vychodila v Týnci nad Sázavou, obchodní akademii pak v Neveklově,vyšší odbornou zemědělskou školu v Benešově
* Nyní studuje pedagogickou fakultu v Plzni
* Je svobodná a bezdětná
* S prarodiči bydlí na Brodcích
* Mezi její koníčky patří sport, hudba

Autor: Martina Křečková

24.10.2014
SDÍLEJ:

SERVIS

Služby - Služby Uklízeč, uklízečka 7 500 Kč

Uklízeči ve stravovacích zařízeních, potravinářských a farmaceutických výrobních prostorech Uklízeči ve stravovacích zařízeních, potravinářských a farmaceutických výrobních prostorech. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 7500 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Pracoviště Všechlapy, Požadujeme:Manuální zručnost, pečlivost. Dodržování pracovních postupů s důrazem na čistotu. Spolehlivost a zodpovědný přístup. Smysl pro týmovou spolupráci.Popis náplně práce: Pomocné a úklidové práce po skončení výroby 1,5 až 3 hodiny denně, možnost krátkého - dlouhého týdne. Kontaktovat poprvé e-mailem nebo telefonicky.. Pracoviště: I love hummus,s.r.o. - všechlapy, 257 26 Divišov. Informace: Denisa Čadilová, +420 778 014 070.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 12 500 Kč

Obsluha stacionárních strojů a zařízení jinde neuvedená obsluha strojů. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12500 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Pracoviště Bystřice. Pracoviště: Schürmann s.r.o., Dr. E. Beneše, č.p. 198, 257 51 Bystřice u Benešova. Informace: Eva Hejnová, +420 317 783 224;317 783 225.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 13 700 Kč

Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13700 kč, mzda max. 15000 kč. Volných pracovních míst: 10. Poznámka: Pracoviště Votice, Hledáme šikovné uchazeče na pozici Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků. Požadujeme pracovitost a zodpovědnost. Vyučení v potravinářství výhodou, potravinářský průkaz výhodou.Nabízíme stabilní zaměstnání na HPP, možnost karierního růstu. Příspěvek na stravování, zaměstnanecké benefity, bonusy prémie. Kontaktovat telefonicky nebo emailem, nebo osobně na adrese Benešov, Křižíkova 2158 od 10-14 hod.. Pracoviště: Penkart s.r.o. votice - mokate czech,s.r.o., 259 01 Votice. Informace: P.Kartova, +420 608 507 172,608 611 122.

Ochrana a ostraha - Ochrana a ostraha Pracovník ostrahy 18 000 Kč

Pracovníci ostrahy, strážní ostraha prodejen. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 6. Poznámka: Pracoviště: Benešov, prodejna LIDL, KAUFLAND, Příjemné vystupování, dobrý zdravotní stav, trestní bezúhonnost, praxe výhodou, není však podmínkou. Certifikát strážný 68-008-E popř. zajistíme.První kontakt telefonicky po-pá 9-15 hod.. Pracoviště: Pharm invest s.r.o., benešov, Červené Vršky, č.p. 2179, 256 01 Benešov u Prahy. Informace: Andrea Gregorová, +420 722 364 377.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lídr ODS Petr Fiala.

ODS v Líbeznici pilovala programové cíle

V Příbrami proběhl charitativní exhibiční duel odchovanců 1. FK Příbram.
31

Exhibice odchovanců 1. FK Příbram bavila a pomáhala

OBRAZEM: V sázavské sokolovně se tančilo

Sázava - Své umění předvedly v sobotu 26. května tanečnice z TJ Kavalier v Sázavě. Pod vedením Lenky Jeništové zatančily v místní sokolovně program orientálních tanců.

S internetem si aktivně tykají čtyři pětiny Středočechů

Střední Čechy – Za aktivní uživatele internetu se hrdě mohou označit tři čtvrtiny Středočechů. Vlastně ještě víc; téměř čtyři pětiny. Ukazují to čerstvě zveřejněné údaje statistiků. Minimálně jednou týdně podle nich využívá internetové služby 77 procent obyvatel kraje. Velké rozdíly lze však zaznamenat podle věku. Zatímco ve skupině mladých do 25 let jsou on-line téměř všichni a i ve věkové skupině 16–54 let dosahuje míra užívání 94 procent, podíl pravidelných uživatelů starších 55 let je zatím 46 procent.

Kolegy celníci lákají na sto tisíc

Střední Čechy – Sázka na jistotu. Těmito slovy v pátek Yvona Matějková z Celního úřadu pro Středočeský kraj pochválila přednosti práce u celníků. A připomněla, že Celní správa ČR se přidává k ozbrojeným sborům, jež se mezi nabízenými výhodami snaží zaujmout vyčíslením výše náborového příspěvku. „Až sto tisíc korun,“ láká Matějková, přičemž z rukávu sype i další výhody: šest týdnů dovolené, práce jen 37,5 hodiny týdně, výsluhy…

OBRAZEM: Muzeum zahájilo novou sezónu

Lešany - V sobotu 26. května se ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech slavnostně otevřely brány. Muzeum tak za účasti tisíců návštěvníku zahájilo svou 23. sezónu. Program byl zahájen průletem vrtulníku a potom návštěvníky pozdravila ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT