Například ředitel Gymnázia Benešov Roman Hronek uvedl, že ačkoliv to ještě není na pořadu dne, bere oočkování jako hotovou věc. „Pokládám to za způsob, jak zamezit šíření koronaviru a dostat situaci do normálu,“ řekl muž, který prý považuje očkování skoro za povinnost. „Nevím, jak se k němu postaví kolegové, ale já s ním počítám,“ dodal.

Obdobně proces vnímá také ředitelka benešovské ZŠ Dukelská Hana Procházková. „Pokud budu mít možnost a můj zdravotní stav to dovolí, určitě do toho půjdu,“ prohlásila s tím, že by se přikláněla k uzákonění povinnosti očkovat proti covidu-19. I bez ní vakcinaci kolegům alespoň doporučí.

Zcela opačný názor má se k ředitelka Střední zemědělské školy a Vyšší odborné školy Benešov Ivana Dobešová. „Přiznám se, pro mě očkování není úplně tím, co bych v tuto chvíli potřebovala z pozice ředitelky řešit,“ předeslala s tím, že jí nyní víc trápí nejistota, jakou formou se po 10. lednu bude učit nebo jak proběhne klasifikační porada.

Kantorka, která má za sebou také čtyři roky práce v Poslanecké sněmovně, vnímá zvěsti o tom, že by někdo podmiňoval setrvání v práci očkováním, jako balonky vypouštěné kvůli zjišťování ochoty zaměstnanců poslechnout zaměstnavatele. „V naší liberální společnosti je to úplný nesmysl,“ je přesvědčena, ale obává se toho, aby tím stát nepodmiňoval například cestování do zahraničí. Pro ni, s ohledem na to, že její škola spolupracuje v rámci projektů se zahraničními partnery, je cestování do ciziny jednou z náplní práce. „Vůbec proto nyní nedokáži říci, jak bych se k takové situaci postavila. Nemám k očkování důvěru a je mi úplně jedno, kdo se nechal očkovat první,“ naráží žena, která se do Sněmovny dostala na kandidátce hnutí ANO, na manifestační aplikaci vakcíny ministerskému předsedovi.

Také proto už nyní ujišťuje zaměstnance školy, že jim očkování nařizovat nebude. „Pokud to samozřejmě nebude shora nařízeno befelem. I tak s tím ale budu mít problém, protože i já sama mám s očkováním problém,“ přiznala.