Někdo to ani nezaregistroval, jiný to bral jako nedílnou součást koloběhu života, další byl skálopevně přesvědčený o zbytečnosti tohoto počínání a náležitě to odsuzoval.

„V řadě měst a obcí se v rámci dotací pokácela veškerá zeleň. My jsme pořezali skutečně jen ty dřeviny, u kterých to bylo nezbytně nutné," zdůraznil sice zásadní, v žádném případě ale ne unáhlený krok Aleš Papoušek, starosta Krhanic. Podle jeho slov šlo o rozhodnutí, které zrálo celé dva roky.

„Před obchodem rostly tři lípy, o kterých jsme věděli už ty zmiňované dva roky, že jsou ve špatném zdravotním stavu. Proto tehdy požádala poprvé komise životního prostředí Marka Lempochnera, vedoucího střediska Péče o zeleň Českého svazu ochránců přírody Vlašim o odbornou konzultaci. Ten potvrdil, že jsou na hranici životnosti a je třeba je skutečně pokácet. Stejně hovořil i při letošní, druhé konzultaci," pokračoval starosta.

Vedení obce ale nechtělo, aby po stromech zůstalo prázdno. Proto požádalo o dotaci na obnovu zeleně. To se také podařilo. Ostatně stejně postupovali už v letech minulých při výsadbě stromů u školního hřiště.

Zatímco v řadě měst a obcí se v rámci dotací pokácela veškerá zeleň, v Krhanicích šlo o dřeviny, u kterých to bylo nezbytně nutné. Šlo o nemocné stromy u místního obchodu a v parku nad obecním úřadem.

„U obchodu nahradí tři pokácené lípy opět stejné listnáče. Kolem každé lípy bude kamenný obrubník a maximálně se proti původnímu místu posunou o kousek dál, aby nezasahovaly do drátů elektrického vedení. Vzrostlá lípa na návsi a nad obecním úřadem, která je navíc v produktivním věku stačila prořezat a zpevnit, a v obecním parku nahradí dva habry a stejný počet bříz čtyři jehličnany," přiblížil situaci Aleš Papoušek, který se na jednu stranu setkal se třemi negativními ohlasy, ale na druhou zase obdržel žádost občanů obce o pokácení dvou stromů, které byly podle Marka Lempochnera v naprostém pořádku.

„Nové dřeviny jsou už objednané a dnes by se měly bagrovat kořeny," poznamenal starosta Krhanic a dodal, že stromy, které byly v žalostném stavu, pokácela obec svépomocí a dřevo prodala.

Na kácení měla obec k dispozici dvanáct tisíc korun z rozpočtu na obnovu zeleně a devět tisíc na rizikové kácení.