Už devátým rokem se tak připojí k akci Zvon Míru v Roveretu, jenž má být nejen připomenutím vzniku samostatného Československa, ale také vzpomínkou na všechny padlé v první světové válce.

„V září roku 1918 vstoupili právě nedaleko italského Rovereta naši vojáci do krutých bojů. Československé legie bojující na italské straně měly tolik obětí, že Italové s úctou dodnes vzpomínají na naše padlé. Proto se ve městě, v pohoří Monte Baldo, ve výroční den našeho státu, 28. října, rozeznívá každý rok ve 21 hodin dvěma sty údery Zvon svobody,“ vysvětlil původ akce Jan Kostrhoun a doplnil, že na hradě v Roveretu bylo podepsáno mezi Itálií a Rakousko-Uherskem příměří v roce 1918.

Místní farář Don Rosaro navrhl, aby byl ze zbytků zbraní z okolí ulit zvon. Ten by svým hlasem připomínal památku všech obětí války.

S výškou 3,3 metru je považován za jeden z největších funkčních zvonů světa.

Pod názvem Říčanská výzva byl v roce 2001 realizovaný nápad připojit se k této zahraniční poctě a rozeznít zvony i v naší republice.

„Myšlenkou je rozeznít naše zvony a zvonky, které v minulosti žily společně s lidmi od narození po jejich úmrtí. Doprovázely je v každou významnou chvíli jejich života a tak by bylo pěkné jejich hlasem vzpomenout na ty, co se již domů nevrátili,“ dodal Kostrhoun, který věří, že se
k pyšelským, benešovským, mračským a mnoha dalším zvonům na Benešovsku připojí letos i další, a hlasy zvonů se ponesou v celém kraji.

JAN KOSTRHOUN

Zvon kostela Povýšení sv. Kříže v Pyšelích slaví 550 narozeniny
Ve věži farního kostela Povýšení sv. Kříže se nalézá, a již 550 let vyzvání nejstarší pyšelský zvon. Je pěkným a charakteristickým příkladem zvonařské práce druhé poloviny 15. století a je zapsán jako státem chráněná kulturní památka.
Pyšely byly v té době ve společném vlastnictví Petra Kuleho z Věřic a Václava z Pyšel.
Zvon visí neotáčen v první poloze, a příslušenství tvořené dřevěným závěsem a ocelovým srdcem (opraveno svařením) je původní. Průměr zvonu je 790 milimetrů a celková výška 720 milimetrů. Koruna je zdobena dolů otevřeným dvoupramenným pletencem.
Na plášti zvonu je nahoře latinský nápis, s českým slovem „pan“ uzavřený v linkách a provedený gotickou minuskulí. Začíná slovem Anno (počáteční písmeno A je velké – majuskulní, v unciálním tvaru) a zní: Anno * domini * m * cccc * lxi * fvsa * est * hec * campana * pan * gezvcristi * ame *
Některá písmena, možná i slova, vypadla, nebo se spíš nevešla. Hvězdičky v přepise znamenají dělicí znaménka mezi slovy.
Jsou použity dva druhy dvojitých kvítků-rozetek, jejichž střed zůstává stejný. Podkladová rozeta s pěti zašpičatělými okvětními lístky a rozeta s šesti kulatými lístky. Zvon nenese kromě nápisu žádnou reliéfní výzdobu.
V překladu nápis znamená:
„Léta Páně 1461 byl tento zvon ulit na počest Pána Ježíše Krista. Amen.“
Až na drobné litecké vady v oblasti kolem nápisu je zvon dobře a čistě ulit.
Do dnešních dnů je zvon obsluhován ručně a ve spojení s hodinovým strojem odbíjí celé hodiny.
Jan Kostrhoun, SDH Pyšely
a Radek Lunga – kampanolog