Cílem této informační kampaně, je upozornit laickou i odbornou veřejnost na rizika spojená s nevhodným užíváním antibiotik a hrozbu ztráty jejich účinnosti. Touto problematikou se zabývá i antibiotické středisko při oddělení klinické mikrobiologie benešovské nemocnice, které poskytuje analytickou a poradenskou činnost pro zvyšování kvality používání antibiotik.
„Kvůli nesprávnému užívání antibiotik dochází k tomu, že bakterie se vůči nim stávají odolné, což vede k prodloužení léčby, nebo nasazení alternativních a dražších antibiotik, která ale mohou mít řadu vedlejších nežádoucích účinků," vysvětlila Hana Ptáčková, vrchní sestra oddělení klinické mikrobiologie Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov.
Mezi nesprávné užívání antibiotik patří především jejich užití při chřipce a nachlazení, snižování dávky či například nedodržování předepsaného intervalu dávkování.
„Nachlazení a chřipky jsou onemocnění způsobená viry. Proti nim nejsou antibiotika účinná. Proto je užívání antibiotik v těchto případech v podstatě nesmyslné, jelikož antibiotika nesnižují horečku, ani neomezují kýchání či jiné příznaky chřipky a nachlazení. Antibiotická léčba by měla být zahájena na podkladě laboratorního vyšetření, například CRP, kdy se odliší virový nebo bakteriální původce nemoci. Okamžité stanovení CRP se v nemocnici provádí na dětské, ORL, plicní a interní ambulanci a na lékařské pohotovostní službě," objasnila Hana Ptáčková.
Od doby, kdy byla antibiotika objevena a začala se používat, se stále více bakterií stává rezistentními a vytváří si mnoho různých způsobů boje proti antibiotikům. Protože rezistence stále narůstá a v posledních letech bylo objeveno a uvedeno na trh jenom málo nových antibiotik, je v současnosti problém rezistence vůči antibiotikům významnou hrozbou pro zdraví veřejnosti.
JANA HELM MUSILOVÁ
