MARTINA KŘEČKOVÁ


Bohoslužba měla začátek naplánovaný na desátou hodinu dopolední. Ovšem lavice kostela se desítkami věřících zaplnily už daleko dřív.
Mladí, staří, ale i děti tiše seděli, od úst se jim zvedaly obláčky páry a všichni s napětím očekávali příchod muže s velkým M.

Římskokatolického duchovního, pomocného biskupa pražského a probošta metropolitní kapituly u sv. Víta, ale i bývalého mluvčího Charty 77 či spoluzakladatele a prvního mluvčího Občanského fóra, Václava Malého.

Svatý otec ve svém kázání neopomenul nikoho. Jeho vlídná slova mířila jak k věřícím, kteří nepřestali věřit v Boha ani v době, kdy se to takzvaně nenosilo, tak k mladým, kteří i přes svůj nízký věk poklekají a modlí se.

Ve stejném duchu se nesla i civilnější rozprava s věřícími na faře. Mimo jiného zavzpomínal Malý i na začátky v církvi a přiznal se, že má k Benešovsku velice osobní vztah. V roce 1976 totiž začínal jako kaplan v nedaleké Vlašimi.

„Mám na tu dobu krásné vzpomínky a dodnes se sem velice rád vracím a cítím se tady dobře,“ uvedl Václav Malý s tím, že v letošním roce je to již poněkolikáté, co na Benešovsko zavítal.

„Na konci ledna jsem ve Vlašimi světil například jáhna Davida Seiferta,“ vysvětlil biskup Malý.

Jakmile mu to čas a pracovní povinnosti dovolí, do míst svých začátků působení v římskokatolické církvi se rád vrací. Zároveň ale připouští, že pražská diecéze je veliká, takže musí navštěvovat i jiné oblasti, jakými jsou třeba Rakovnicko, okolí Staré Boleslavi, Příbramsko či Nymbursko.

Tichou vzpomínku věnoval také památce Karla Kryla, s kterým se po sametové revoluci několikrát osobně sešel. Třetího března to bylo přesně osmnáct let, co Kryl v Mnichově zemřel.

„Na jeho pohřbu jsem byl a dokonce jsem na něm měl i krátký projev. Bohužel na bohoslužbě, která se včera za Karla Kryla sloužila na Břevnově, jsem nebyl. Byl jsem v té době na Moravě,“ řekl v neděli probošt metropolitní kapituly u sv. Víta.

Další osobou, která je Václavu Malému blízká, je kardinál Dominik Duka. Hovořil o něm jako o člověku, který se snaží o lepší vztahy mezi společností a církví. Podle jeho slov usiluje o to, aby lidé vnímali církev jako integrující součást společnosti. Míní, že jmenování Dominika Duky kardinálem, je nejen vyznamenání pro něho samotného, ale i pro celou českou církev.

Názory biskupa Václava Malého

Jaký máte názor na antikoncepci?
Já bych neviděl v otázce antikoncepce tu základní otázku morálních apelů církve, protože je třeba vidět vztah muže a ženy v širších souvislostech. A nejen to zužovat na ty záležitosti, více méně technické. Církev se snaží poukázat na to, že když dva lidé se rozhodnou vzájemně se sobě odevzdat, že to také ukazuje nějakou zodpovědnost a závazek do budoucnosti. Že nejde jenom o ten momentální okamžik radosti a potěšení. Rozhodně to ale není ústřední bod církevních apelů na etiku člověka. Snažíme se, aby lidé přistupovali k navazování vztahů zodpovědněji. Aby to nebyl vztah na jeden den, ale aby měl hlubší kořeny.
Proč církev žádá o navrácení majetku a od státu peníze na jeho opravy?
V roce 1949 vznikl zákon o takzvaném zabezpečení církví a náboženských společností. V něm se stát zavázal k úhradě veškerého provozu církve a údržbě církevních památek. Stát sebral tehdejší veškerý majetek církve a tudíž je dlužníkem. Církevní památky nejsou památky jen pro církev, ale například opravený kostel také přispívá k zvelebení obce. Tak je to třeba vidět v této optice a je zapotřebí znát celou historii. Nejde tudíž o navrácení majetku k nějakému vlastnímu užitku, ale k tomu, aby mohla církev rozvíjet například svoji charitativní či vzdělávací činnost.