Prohřešků může být více: být na vycházce jindy, než ve stanovenou dobu, či nepřítomnost v místě pobytu. Nebo třeba malování bytu a sekání trávy; tady o léčebném režimu skutečně nemůže být řeč. Kontrola přitom může přijít kdykoliv, včetně svátků i víkendů. „Existuje-li důvodné podezření, může být provedena i např. v pozdních hodinách,“ říká Renáta Provazníková, vedoucí oddělení vnitřních a vnějších vztahů České správy sociálního zabezpečení.

Pokud už kontroloři někoho takového chytí, přijdou často na řadu výmluvy. „Někteří z kontrolovaných používají různé výmluvy, kterými se snaží omluvit své jednání, aby se vyhnuli postihu. Typické jsou například tyto: Neslyšel jsem zvonek, tvrdě jsem spal po lécích na spaní, sprchoval jsem se, měl jsem na uších sluchátka, byl jsem u lékaře, byl jsem si pro léky nebo nakoupit,“ řekla Renáta Provazníková.

Když už ale jste na neschopence, musíte dodržovat lékařem stanovený režim. „V zásadě platí, že se nemocný má zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a je zaznamenána v tzv. neschopence. Pokud ošetřující lékař povolí vycházky má pojištěnec povinnost dodržovat konkrétní lékařem stanovený časový úsek,“ podotkla Renáta Provazníková.

Prvních 14 dnů na neschopence vás mohou zkontrolovat jak pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení, tak i zaměstnavatel. A to i v prvních třech dnů pracovní neschopnosti, tzv. karenční doby. „Pro účely kontroly platí pravidlo poskytnutí nezbytné součinnosti. V praxi to zejména znamená, že dočasně práceneschopný pojištěnec musí místo svého pobytu v době nemoci viditelně označit jmenovkou a zajistit funkční zvonek či přístup ke dveřím, aby jej kontrola mohla kontaktovat,“ vysvětluje mluvčí ČSSZ.

Co se stane, když přijde kontrola a nebudete doma? Budete muset kontaktovat OSSZ a podat vysvětlení. „Důvody, proč nemocný nebyl zastižen nebo neposkytl součinnost k provedení kontroly, jsou poté individuálně posouzeny a vyhodnoceny. Záznam o kontrole při porušení režimu se zasílá dočasně práceneschopnému pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli. Prokáže-li se, že k porušení skutečně došlo, zahájí OSSZ řízení, jehož výsledkem je tzv. postih. Tím je rozhodnutí o krácení nebo - zejména v případě opakovaného nebo závažného porušení - odnětí nemocenského,“ uvedla Renáta Provazníková.

Řada firem ale nabízí tzv. sick days, tedy dny zdravotního volna. Ty může zaměstnanec čerpat i nad rámec své dovolené. Tradičně je volno tohoto typu spojované s lidmi, kteří pracují v kancelářích; není to ale pravda. Jak řekla Jitka Součková, marketingová manažerka personální společnosti Grafton Recruitment, placená krátkodobá nemoc je i ve výrobě. „Častěji je v kancelářích, ale jsou i výrobní provozy, které toto volno mají,“ vysvětlila.

Některé firmy o zdraví svých zaměstnanců i aktivně pečují. V Prádelnách Vlašim například dostali zaměstnanci k Vánocům vitaminový balíček, či mohou chodit cvičit jógu, vysvětlila asistentka ředitele Irena Filipová.