Stromy a keře, které byly v květu nebo už dokonce vyhnaly plody spálil mráz.
Neúroda bude mít nepříznivý dopad především na samotné pěstitele. Ale na jejich úrodu v běžném roce navazují další odvětví – výrobny marmelád, džemů, kompotovaného ovoce nebo palírny. Jak na abnormální situaci nahlíží právě tam? Odpovědi na otázky Deníku dal člověk z nejpovolanějších, vrchní destilatér Palírny Radlík Kamil Kutina.

Jak vnímáte současnou situaci, kdy se de facto stále jen tuší, jaký bude mít dubnový mráz dopad na celý segment napojený na ovocnáře?Samotní ovocnáři tuší, že neúroda pro ně může být dokonce likvidační. Pokud se ale podíváme na palírny, vím, že jen v lednu skončilo v celém Česku více než deset pěstitelských palíren. Ale to byl jen první měsíc roku. Dnes máme už květen a čísla za ty další měsíce zatím neznáme. Ale dá se tušit, že to ve skutečnosti bude daleko větší číslo.

Proč tak soudíte? Začala se na tom podepisovat už loňská ovocnářská sezona s velmi nízkou úrodou. Pak se přidalo zvýšení spotřební daně z lihu o deset procent. Příští rok se má daň zvýšit znovu o deset procent a v roce 2026 o dalších pět. Cena pálenek pěstitelského pálení se proto zvyšuje a k tomu se přidává druhý rok po sobě nízká úroda ovoce, takže je teď o ně nižší zájem než v předchozích letech. Proto pěstitelské pálení pozvolna končí.

Ale pořád některé palírny fungují, ne?
To ano, ale od kolegů z pěstitelských palíren, které jsou závislé na dodávkách ovoce od lidí, kteří si je vypěstují sami na malé zahradě jsem se dozvěděl, že stejně jako my v Palírně Radlík očekávají pouhou pětinu úrody. A přichází proto pochybnost, zda zahrádkáři budou mít chuť své ovoce, když je ho čím dál méně, nechat přepálit v destilát.

Když máte tak málo ovoce, jak provoz udržujete?
My máme krom provozu pěstitelské palírny i malý ovocný lihovar a tam je možnost nakupovat ovoce ze zahraničí. V Čechách se zkrátka některé ovoce koupit nedá. A bude hůř.

Nestrašte!
Nestraším, jen konstatuji. Mluvil jsem s řadou ovocnářů a ti jsou ze situace dost zoufalí. Všichni mluví o tom, že letošní sezona bude vůbec nejhorší, kdo co pamatuje.

O tom, jaká je situace v ovocnářství svědčí případy, kdy sadaři stromy, které jim nesly živobytí pokáceli a na pole vyseli raději řepku… Ano znám řadu případů, kdy sadaři skončili. Od jednoho pěstitele jsme kupovali nádherná jablka a loni, když jsme u něj chtěli objednat další dodávku, řekl nám, že pěstování jablek ukončil. Nebyl schopen konkurovat cenám jablek dovážených z Polska.

Co ze situace, kdy pěstitelské palírny končí může vzniknout?
Obávám se, že jediné, k čemu situace povede a myslím, že už se to děje, je vznik nelegálních palíren a nárůst černého trhu s destiláty. Pro lidi je pálení kořalky v oficiálních palírnách drahé, proto je možné, že budou zákony obcházet. My budeme mít nejvyšší spotřební daň ve střední Evropě. Vyšší než v Německu. Přitom si vezměte, kolik bere proti průměrnému Čechovi průměrný Němec. Z toho také vyplývá, že se zvýší příhraniční obchod a rozvoj černého trhu. Jsme z toho opravdu nešťastní.

Kdo je Kamil Kutina
Osmačtyřicetiletý Kamil Kutina má 22 let praxi v oboru a patří k nejzkušenějším profesionálním destilatérům v České republice. Svou profesní kariéru spojil s Palírnou Radlík, kde je hlavním destilatérem. Během jeho působení Palírna Radlík byla dvakrát po sobě vyhlášena Palírnou roku a její destiláty získaly řadu cen na tuzemských i zahraničních soutěžích. Kamil je i dlouholetým místopředsedou Unie Destilatérů ČR, která je největší profesní organizace zastupující lihovary a pěstitelské pálenice. Jeho cesta k destilatérskému řemeslu nebyla přímočará, v minulosti se podílel na vývoji počítačových her, pracoval na městkém úřadu nebo vedl prodejnu potravin. Na destilatérském řemeslu ho baví především kreativní proces výroby, který nikdy není stejný.