Přijel jste až z Uničova, tedy z Olomouckého kraje. Jak dlouho vám trvala cesta?

Asi pět hodin. Ta motorka jede v průměru padesát kilometrů v hodině, a to je ten dobrý průměr, takže ono se to nechá jet.

Kdy jste tedy vyrazili?
V pátek kolem jedenácté dopoledne, a Na Homolku jsme přijeli tak v půl páté. A to jsme cestou asi na hodinu zastavili, abychom si dali oběd a odpočinuli si.

Mluvíte v množném čísle. Kdo s vámi tedy ještě přijel?
Kamarád Luboš Konečný a můj vnuk Ondra.

Na jakých strojích jste přijeli?
Já mám Dněpr MT16 a Luboš Ural 750.

Uničov je poměrně daleko. Jste tady poprvé?
Ano. My jsme jezdili do Klatov, Severních Čech, a tak, ale tady jsme úplně poprvé.

Jak jste se o srazu v Poříčí nad Sázavou dozvěděli?
Když jsme byli na srazu v Klatovech. Ale jinak je to i na internetu. Petr (Petr Růžička, organizátor srazu, pozn. redakce) to má totiž moc pěkně prezentované. A tak jsme si s Lubošem řekli, že se sem musíme dojet podívat, a také abychom měli nějakou změnu. A je to tu moc pěkné. Sraz jako takový, ale i terén závodiště, okolí, příroda, … Zase je to něco jiného než je na běžných srazech.

Takže příští rok přijedete znovu?
Uvidíme. Jestli nám to zdraví dovolí, a tak dále, a tak dále. Ale určitě bychom rádi přijeli.

Sem jste přijeli takzvaně po vlastní ose. Pojedete tak i zpět?
Určitě. To by byla ostuda jet na vlečce.

Když jedete po silnici, nebudíte u řidičů zvýšenou pozornost?
To víte, že si nás prohlíží. Jste taková atrakce, která se na silnici běžně nevidí. Ono těch motorek jezdí hodně. Ale vidět je v normálním provozu, to je spíš vzácnost.

A jak na vás nahlíží policie?
Úplně v pohodě. Prohlédnou si nás a nechají nás být.

Přijel s vámi vnuk. Už si vyzkoušel řídit motorku?
Zatím ne. Ono se to zdá být jednoduché. Sednout a jet. Ovšem tím, že to má sajdu, tak to zase taková legrace není. Mám ještě staršího vnuka, tomu je sedmnáct a ten už to zkoušel. Ale nemyslím si, že to po mně převezme. Moc k tomu není.

Opravdu je to tak těžké naučit se jezdit se sajdou?
Je to jiné, než obyčejná motorka, ale zase tak složité to není. Spíš jde o to, že majitel Uralu nebo Dněpru musí být poměrně zdatný mechanik. Bez toho se ani nerozjede.

To je to tak složité nebo na tyto motorky neexistují, či je velice obtížné sehnat náhradní díly?
Ne. Já mám třeba motorku z roku 1996. Takže poměrně novou. A stále se vyrábí. Ale jsou to prostě motorky, které potřebují řidiče – mechanika.