Jan Bažant na stará kolena vyměnil sajdkárkrosovou motorku za čtyřkolku

Nyní je mu pětapadesát a blýskavé trofeje mu říkají opět pane. Jediný rozdíl je stroj, na kterém je vyhrává. Sajdu vyměnil za čtyřkolku.

„V roce 2004 jsem začínal jako asistent na závodech čtyřkolek vozíčkářů. Servisák, asistent a při dlouhých soutěžích jako druhý, zdravý jezdec. Takhle jsem jezdil s kamarádem Mirkem Röthem, který je tělesně postižený, čtyři roky,“ uvedl na začátek rozhovoru plného odborných a slangových motorkářských výrazů Jan Bažant, který i přes svůj pokročilý věk vyhrává jeden závod za druhým.

Jak s hrdostí, nadsázkou a především úsměvem ve tváři říká: „Ty mladí kluci mi většinou vidí akorát záda.“

Od roku 2008, kdy začal závodit sám za sebe jezdí na sportovní čtyřkolce. Do té doby usedal na užitkovou.

„Užitková má na rozdíl od sportky náhon na všechna čtyři kola a nemusí se ovládat nohama. A to je pro vozíčkáře podstatné,“ vysvětlil Honza, který nechápe majitele čtyřkolek, kteří usednou na mašinu a jezdí po lese nebo po poli, kde všechno ničí.

„To je lepší jezdit na závody. Je to bezpečnější, povolené a navíc tam člověk zažije ten pravý sportovní adrenalin,“ míní automechanik, který je i mezi veterány nejstarším závodníkem. Druhý je o celé tři roky mladší.

Ke sportu patří pochopitelně i zranění, které se ani Honzovi nevyhýbají. Naštěstí se to ale obejde jen s oděrkami, pár kapkami krve a několika stehy.

Pětapadesátiletý Jan Bažant je nejen dědeček šestileté Josefíny, ale i motocyklový závodník. Už více než šest let závodí na čtyřkolkách. A nutno podotknout, že si vede velice dobře. Jen málo kdy najde ve své kategorii veterán, přemožitele. S trofejemi ovšem občas získá i nějaký ten šrám.

„Loni jsem si rozsekl kůži pod okem. Přetáhl jsem s čtyřkolkou skok, skočil až na rovinu a při dopadu se praštil o řídítka. Ale závod jsem dokončil a teprve potom si to nechal ošetřit. Spravily to tři stehy,“ uvedl závodník s tím, že zatím jediným letošním zraněním byla rána od větve.

Přišlo mi to, jako pořádná rána pěstí

„Ale to stálo zato. Vypadalo to, jako když mi dá někdo do břicha pořádnou ránu pěstí,“ postěžoval si Jan Bažant.

Ten jezdí v současné době dva závody. Offroad maraton, který může být dvou, tří nebo čtyřhodinový a country cross, neboli ITP Essox cup, jehož délka je jednu hodinu.

„Letos pojedu kromě nich ještě na své Suzuki LTR 450 druhý ročník Intercontinental rally 2012. Je to obdoba podniku po stopách závodu Paříž – Dakar, ale rozhodně to není tak finančně náročné,“ libuje si pohodový veterán.

Na čtyřkolku jedině v chráničích a helmě

Přestože se dá říct, že je Honza motocyklový matador na závodní čtyřkolku usedá zásadně v helmě a motokrosových chráničích. Při rychlosti sto třicet kilometrů za hodinu, kdy se v zatáčce sejdou vedle sebe třeba i tři závodní rivalové to ani jinak nejde. Navíc se často jezdí v měkké oranici, blátě nebo lesem, kde není o nebezpečné situace nouze.

„Při posledním tříhodinovém Offroad maratonu jsem ujel celkem pětadvacet kol. Nejrychlejší mi trvalo 6.58 minuty a průměrná rychlost byla jednačtyřicet kilometrů za hodinu,“ pochlubil se nejstarší čtyřkolkový závodník.

V celkovém pořadí je Honza druhý

Čtyřkolkářský podnik se jezdí od března do listopadu a každý závod má osm kol. Aby si Jan Bažant udržel celkové druhé pořadí mezi zhruba sto čtyřicet závodníky nebo se stal dokonce králem závodů musí tento rok nastoupit na startovní čáru celkem šestnáctkrát. Osmkrát v závodech Offroad maraton a osmkrát v ITP Essox cup.

„Letos bychom chtěli ještě s Mirkem Röthem jet alespoň jeden Offroad maraton závod v Itálii a jeden v Německu,“ svěřil se na závěr Jan, který vysvětlil důvod tak nízkého počtu svých startů v mezinárodních kláních.

„Zatímco tady stojí startovné kolem pětistovky, tam to bude tak dvě stě až tři sta euro,“ dodal vitální pětapadesátník.