Umožňuje jim to měřící systém, který využívá na Benešovsku stále více obcí. Radary nejen změří rychlost jízdy, ale také upozorní strážníky na její překročení a dopravní přestupek.

U motoristů tento způsob interakce není dvakrát oblíbený. Na chatech většina diskutujících měření kritizuje o to víc, čím nižší je odchylka rychlosti jízdy od stanoveného limitu. Některé obce si totiž limit nastavily až příliš přísně.

Pokutují totiž už třeba rychlost 54 km/h. Ve skutečnosti takový řidič jel i s uznanou tříkilometrovou odchylkou pouhých 51 km/h, tedy jen jeden kilometr nad limit.

„Nevím, jaký je kde nastavený limit, ale pro jistotu jezdím tak čtyřicítkou,“ uvedla Jana asi padesátiletá řidička z Benešova.

I takové počínání spadá do odsudků řidičů. Způsob jízdy dávají do souvislost právě s přísným nastavením limitu.

„Místo, aby to přinášelo vyšší bezpečnost, vytváří pomalá jízda více emisí, zdržování provozu, nervozitu na silnici a třeba i riskantní dohánění ztraceného času a z toho vyoplývající možné kolizní situace,“ míní Pavel, profesionální řidič.

Máme se na Benešovsku nějakého takového přísného zařízení bát?

„V Benešově (Chlístov, Křemení, Benešov - Vlašimská, Kozmice, Vranov, Dojetřice, Jírovice a v blízké budoucnosti i Poříčí nad Sázavou, Netvořice nebo Nespeky – pozn. red.), Sázavě i Bystřici je to nastavené stejně. Přestupek je před odečtem 63 km/h a více. Po odečtu odchylky je limit 60 km/h,“ vysvětlil velitel Městské policie Benešov Radek Stulík s tím, že jako řidič považuje nastavení radaru na 54 km/h, tedy ve skutečnosti 51 km/h za šikanu motoristů.

„S vedením města jsme se shodli na tom, že u nás nechceme žádné šikanozní opatření. Radary mají být pro bezpečnost na silnici, případně pro výchovu řidičů, ale ne pro jejich šikanování,“ dodal velitel benešovských strážníků.

Jiné to však je v Týnci nad Sázavou. Tam rychlost aut pro případné přestupkové řízení kontrolují od srpna 2023. Podle starosty města Martina Kadrnožky radary plní svou funkci, tedy zklidňují dopravu. To platí, i když pouze jeden z nich je skutečný, sankční. Druhý zaznamenává rychlost a oznamuje ji stejně jako radar sankční řidičům prostřednictvím ukazatele.

„My jsme přísnější než v Benešově, ale ne tak přísní, jako třeba v Říčanech. Náš radar je nastavený před odečtem na 58 km/h,“ uvedl starosta.

Před tím, než takové zařízení v Týnci nainstalovali, rychlost tam řadu let udávaly světelné ukazatele. Ty kromě toho ale rychlost i zaznamenávaly. Proto také na radnici ví, že tam jezdilo rychleji zhruba 20 procent řidičů.

„Investice do radaru se vyplatila, dnes jezdí rychleji méně než dvě procenta řidičů,“ tvrdí starosta s tím, že u sankčního radaru je to dokonce pod jedno procento.

Právě to je ale také ukázka toho, že řidiči už ví, který radar jim hrozí pokutou. I přesto Týnec zatím nepřistoupil k výměně makety za „ostrý“ přístroj na jiném místě.

„Není to třeba, i maketa dokáže řidiče zpomalit,“ konstatuje Martin Kadrnožka.

Za zklidněním dopravy podle něj však nestojí pouze radary, ale i další opatření, která město postupně přijímá. Třeba osvětlení ulic a přechodů či jejich provedení podle norem. Pomáhá i budování chodníků podél frekventovaných silnic.

Týneckou Benešovskou ulici denně projede přibližně šest tisíc vozidel a každý den deset z nich nedodrží rychlostní limit. Od začátku letošního roku tak každý měsíc týnečtí strážníci odesílají do Benešova k vyřízení přestupku 273 případů.

V Pražské ulici projíždí denně kolem čtyř tisíc aut a měsíčně z nich 150 jede rychleji. Rychlost se zaznamenává i v Podělusech, kde ovzduší zhoršuje každý den průjezd 3500 vozidel. Jejich řidiči tam spáchají za měsíc zhruba 120 přestupků.

„Radary chceme nasadit také na Jílovské ulici a v Čakovicích k rybníku i do vsi,“ dodal Martin Kadrnožka.