Jedním z iniciátorů a zároveň hvězdářů je i Jan Urban, který je učitelem v divišovské základní školy. Zájem o vesmír projevoval od malička, proto není divu, že s vlašimskou hvězdárnou je propojený již řadu let. „Jako desetileté dítě jsem pozoroval z verandy našeho rodinného domu ve Vlašimi úplné zatmění měsíce. Velice mě to zaujalo. Začal jsem proto pokukovat po hvězdách a všiml jsem si, že se hvězdy mění, že na obloze nejsou furt na stejném místě a že i měsíc je vždy někde jinde,” prozradil na úvod Jan Urban. V té době netušil, co znamená být hvězdářem, ale i přesto tuto profesi chtěl dělat.

Do kroužku chtělo deset nadšenců

Když byl malý Jan Urban v sedmé třídě, tak se ve škole dozvěděl, že se v hvězdárně bude otevírat astronomický kroužek. Přihlásil se i se spolužáky ze třídy a nakonec do kroužku docházelo asi deset dospívajících nadšenců. „Přišel jsem do hvězdárny a zjistil jsem, že existuje místo, kde se dá koukat na hvězdy. Byl jsem nadšený. Po dvou letech ale přestal být kroužek oficiální, jelikož instruktor, který nás učil, studoval vysokou školu a neměl tudíž tolik času,” podotkl Jan Urban.

Nadšení hoši se ale nemuseli rmoutit. Tehdejší ředitel hvězdárny Jan Zajíc umožnil vlašimským klukům do objektu chodit. To jim bylo kolem patnácti let. „Dostali jsme klíče a občas nás přišel pan Zajíc zkontrolovat. Takže jsme mohli v hvězdárně trávit libovolně čas,” doplnil Jan Urban. Tehdy byla hvězdárna otevřená pro veřejnost vždy v úterý a pátek a ani na těchto setkáních nemohli mladí hvězdáři chybět. Díky přednáškám a povídáním se znalými v oboru získali podstatné informace o astronomii.

Postupem času, kdy se mladí milovníci vesmíru sami i s pomocí jiných seznamovali s astronomií a během toho i vlašimský objekt navštěvovali, převzali po “velkých klucích” hlavní úlohu ve hvězdárně. „Základ lidí ve hvězdárně je od mých počátku stále obdobný. Nejstarší hvězdář je Rudolf Vlach, který na hvězdárnu chodí již od 70. let. Pak je naše generace, která dochází asi od roku 1980. Postupně přibývají i mladší. V tuhle chvíli je nás asi třicet členů ve věku od patnácti do padesáti let,” prozradil Jan Urban.

Vlašimští hvězdáři chtějí především ukazovat zájemcům krásu oblohy a vesmíru. Proto také nabízejí možnost, kdy mohou lidé přijít i mimo otevírací dobu. Stačí se jen objednat dopředu. „Jsme parta lidí, která se o hvězdárnu stará ve svém volném čase. Každý máme svojí práci. I proto také není hvězdárna profesionální, ale především lidová,” svěřil se Jan Urban. Široko daleko doopravdy žádná obdobná hvězdárna není. Nejbližší, ale profesionální, je v Ondřejově. Pak také v Táboře, v Sedlčanech i v Žebráku.

Když přijdou lidé do hvězdárny ve Vlašimi, mohou se pokochat výstavou o historii objektu. Největší zájem je ale stále o dalekohledy. I přesto se hvězdáři snaží lidem ukazovat oblohu také pouhým okem. „Na souhvězdí koukáme očima, protože je to plošný objekt. V dalekohledu vidíme malý úhel, nejmenším zvětšením se nám do zorného pole vejde Měsíc. Dalekohledem můžeme také pozorovat planety, měsíce, hluboký vesmír, mlhoviny, galaxie, hvězdy, které zrovna vznikly, ukazujeme i mlhovinu, které jsou pozůstatkem po zániku hvězdy,” dokončil Jan Urban.

Příchozí tak v dalekohledu neuvidí obarvené obrázky, které jsou známé z internetu, ale skutečnou, nezkreslenou realitu. Jan Urban podotýká, že si lidé mohou plno vesmírných objektů prohlédnout na webových stránkách na svém počítači, ale to není ono. Fotony, které létají z dalekohledu do lidského oka, jsou totiž ty fotony, které přiletí přímo z vesmíru. U počítače takový zážitek není možné zažít.

Hvězdárna ve Vlašimi spolupracuje i s pravými vědci. Mimo přednášek, kdy vědci do hvězdárny zavítají, se hvězdáři radují také z meteorologické stanice, kterou do areálu hvězdárny nainstaloval Český hydrometeorologický ústav před čtyřmi lety. Stanice je v síti, takže na webu hydrometerologického ústavu jsou zobrazená aktuální data z Vlašimi. Po internetu mohou také zájemci již rok sledovat západní obzor u hvězdárny díky kameře, která ke stanici patří.

Historie vlašimské hvězdárny

Vlašimská hvězdárna byla postavená vlašimskými občany v roce 1961 a úspěšně rozvíjela svoji činnost až do léta roku 1992. Hybnou silou hvězdárny před revolucí byl Jan Zajíc, narozený v roce 1910.

Koncem roku 1991 bylo založeno občanské sdružení Vlašimská astronomická společnost, která sestávala z laických milovníků astronomie, kteří do hvězdárny chodívali od svého mládí. Hlavním úkolem členů společnosti je do dnešní doby zachování a rozvoj vlašimské hvězdárny, propagace astronomie mezi širokou veřejností, zejména mezi mládeží.

V roce 1992 tehdejší majitel hvězdárny objekt pronajal pro podnikatelské účely a po dobu čtyř let se zájemci do hvězdárny nepodívali. Všechen majetek, který v objektu byl, pronajímatel rozprodal a celkově areál zdevastoval. V roce 1996 se ale podařilo městu Vlašim hvězdárnu od majitele odkoupit. Hvězdárna městu totiž patřilo již v minulosti, do 80. let minulého století.

Uvedení hvězdárny do původního stavu a zpřístupnění veřejnosti si vyžádalo nemalé materiální i finanční prostředky a pracovní nasazení členů Vlašimské astronomické společnosti a dalších příznivců astronomie. Během celkové rekonstrukce museli dobrovolníci opravit elektřinu, vodovod, omítky i zajistit nové vybavení. Město Vlašim totiž při koupi hvězdárny uložilo astronomické společnosti podmínku, že se o objekt musí starat.

Slavnostní znovuotevření hvězdárny se uskutečnilo 31. května 1997 za přítomnosti všech podporovatelů a sponzorů, mezi kterými nechyběli představitelé města, okresního úřadu, místních podnikatelů a zástupci české astronomie.

Od 1.1.1997 má hvězdárnu v pronájmu Vlašimská astronomická společnost, která se před čtyřmi roky transformovala na obecně prospěšnou společnost a členové následně vytvořili pod společností spolek.

Program na letní sezónu

12. 5. - Den vlašimské hvězdárny aneb Vesmírné bubliny 

  • připomíná se otevření hvězdárny v roce 1961 a znovuotevření v roce 1997
  • od 16 hodin pozorování Slunce a prohlídka meteorologických stanic, přednáška Lenky Zychové „Mezihvězdná látka aneb i ve vesmíru jsou bubliny“, soutěž o drobné ceny, prohlídka hvězdárny, pozorování noční oblohy

24. 6. - 14. ročník Memoriálu Evy Trachtové v pétanque

  • kulturně-sportovní program
  • připomíná se památka nešťastně zesnulé kamarádky a členky hvězdárny Evy Trachtové, která zemřela v horách v Rusku při studiích. U příležitosti jejích narozenin
  • hraje se petanque, je připravené divadlo pro děti i dospělé, vystoupení kapely, pokusy a dílničky pro děti
  • když je jasno, pozorování oblohy

28. 7. - Noc s Perseidami

  • venkovní promítání astronomických obrázků
  • pozorování Perseid, využití dalekohledu

29. 9. - Ukončení letní sezóny ve vlašimské hvězdárně

  • v rámci celoevropské akce Evropská noc vědců
  • na akci vystoupí vědec, který se ve svém oboru věnuje blízkému tématu související s astronomií