Do dvou let by se měly začít stavět výzkumná a vývojová centra v Kladně a ve Vestci v okrese Praze-západ, které zprvu zaměstnají stovky, posléze až k tisíci specialistů. Alespoň v případě, že se na jejich vybudování a vybavení špičkovými přístroji podaří získat peníze z fondů Evropské unie.
Stěhování výzkumných a vývojových center do sousedství hlavního města není podle předsedy Akademie věd České republiky Václava Pačese nějakou obezličkou či úhybným manévrem, i když by to tak na první pohled mohlo vypadat. „Do Prahy ty prostředky z evropských fondů jít nemohou,“ připouští.
„Akademie věd ale koupila rozvojový pozemek ve Vestci ještě dřív, než se uvažovalo o evropských strukturálních fondech,“ konstatoval profesor Pačes. Hlavní důvody, proč se vědecké základny, jejichž tvůrci si kladou ambice udržet český aplikovaný výzkum na světové špičce, mají budovat na venkově, jsou tedy jiné. Šéf akademiků by rád zvrátil současný trend, kdy lidé jezdí na venkov jen přespávat a za prací každé ráno vyjíždějí do Prahy. Cílem však není ani snaha, aby po čase jiní začali jezdit opačným směrem. „Chtěli bychom, aby se odborníci usídlili a pracovali mimo Prahu ve středních Čechách. A díky jejich působení tam pak najdou práci i další lidé z okolí,“ předpokládá Pačes. A možná se na středočeský venkov začnou stěhovat i mladí výzkumníci třeba z Německa či Francie.
Biomedicínské centrum, které ve Vestci hodlá vybudovat akademie věd společně s Karlovou univerzitou, nemá zůstat osamoceno. Čtyři firmy, které se věnují biotechnologiím, už v místě sídlí – a další tam mají namířeno. Srdcem všeho dění se ale má stát právě zamýšlené výzkumné středisko, kde odborníci například chtějí zkoumat geny myší.
Podle iniciátora projektu Petera Šeba se přitom rozhodně nemá jednat o „vědu pro vědu“. „Myši a člověk mají 95 procent genů podobných – získané poznatky tedy umožní testovat nová léčiva a léčebné postupy,“ vysvětlil Šebo.
V tomto směru již slavili úspěch experti v zahraničí, kteří díky myším dospěli do stadia klinických zkoušek nové léčby osteoporózy neboli řídnutí kostí. „Ve Vestci bychom se chtěli zaměřit na nové typy léčiv na rakovinu, bolest či artritidu,“ předpokládá Šebo. Plány jsou ale mnohem širší. Ve Vestci by se mělo pracovat například na vývoji umělých cév potažených lidskými buňkami, náhrad kostí i dalších tkání.
Smělé plány mají také vědci mířící do Kladna, kde by někdejší tradici hornictví a hutnictví měla vystřídat práce na technologiích pro udržitelný rozvoj. „Například nízkoemisní motory a paliva pro ně, komponenty umožňující komunikaci mezi automobilem a vozovkou, ale také třeba nízkoenergetické domy a jejich vytápění, technologie čištění vody, hi-tech materiály nebo pomůcky pro zdravotně postižené,“ přiblížil budoucí výzkumný program prorektor Českého vysokého učení technického Jaroslav Kuba.
Kromě této vysoké školy se zapojí i specialisté z dalších špičkových pracovišť – Vysoké školy chemicko technologické (VŠCHT) a České zemědělské univerzity.
Smělé plány se přitom neřadí do kategorie krásných snů, o nichž se jen hezky povídá.
„Na polích ve Vestci by nové středisko mělo vyrůst a začít fungovat do čtyř let,“ těší se Peter Šebo. Také v Kladně se rýsují reálné termíny. „Stavět by se mohlo začít v roce 2010 – a po třech letech bychom měli fungovat,“ očekává Jaroslav Kuba. „Tedy v letech 2013–14,“ uzavírá. „Jde ale o to sehnat peníze,“ připouští rektor VŠCHT Josef Koubek. Tou nejpesimističtější variantou by pak podle jeho slov bylo, že se nebude stavět nic.
„Očekávám, že těmto dvěma projektům pomůže ministerstvo školství,“ připomněl hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. „A že se o něm nebude říkat, že je jen ministerstvem pro Moravu,“ popíchl vedení resortu.
Tomu, aby v okolí Prahy vznikla špičková vědecká centra, chce podle Bendla pomoci i kraj. „A to podílem na dofinancování prostředků z evropských fondů a budováním dopravní infrastruktury,“ upřesnil hejtman. ⋌(hol)

Na co se zaměří vědeckotechnologické parky

Kladno
– udržitelná doprava (nízkoemisní motory + paliva a maziva, inteligentní komponenty automobilů, počítačová komunikace mezi vozidlem a silnicí)
– energeticky udržitelné technologie (inteligentní dům s nízkoenergetickými technologiemi, optimální vytápění, způsoby spalování biomasy, požární testování)
– zdraví a životní prostředí (úprava pitné vody, čištění vody a půdy, rezidua v potravinách a krmivech, technické pomůcky asistující seniorům a handicapovaným)
– komunikace a informační technologie
– hi-tech materiály (nanomateriály a nanotechnologie, ultratenké vrstvy, vývoj senzorů

Vestec
– myší klinika se zaměřením na zkoumání jednotlivých genů (a sledování jejich vlivu na odolnost k infekcím, metabolismus, kardiologii, neurologii, chování, smyslové vnímání, růstové poruchy…)
– hledání nových léků a léčebných postupů (například genové terapie osteoporózy) - proteinové a buněčné inženýrství (pěstování buněk, vývoj léků proti rakovině, bolesti, artritidě, osteoporóze…)
– biomateriály pro tkáňové inženýrství (například kostní náhrady z buněk pěstovaných na porézních materiálech, cévní náhrady porostlé endothelem)
– biologie nádorových buněk a jak na ně vyzrát