Kolapsové stavy, dopravní nehody, dušnosti, cévní mozkové příhody a bolesti na hrudi. To jsou nejčastější důvody výjezdů záchranářů v současných tropických dnech. Ve Středočeském kraji zapříčiní počasí denně přibližně 40 zásahů zdravotníků.
„Především se jedná o osoby s chronickým onemocněním a o starší osoby, jejichž zdravotní stav se z důvodu tepla a náhlé změny teplot zhoršuje. Počítáme, že další nárůst výjezdů k somatickým onemocněním by mohl vzniknout při poklesu teplot, nebo ve chvíli dlouhotrvajících vysokých teplot,“ uvedla Tereza Janečková, tisková mluvčí středočeské záchranné služby.

Výjimečné nejsou ani kolapsy způsobené spojením horka a pracovního nasazení. Své už o tom ví také příbližně padesátiletá žena, pro níž jeli záchranáři do jedné z benešovských potravinářských společností. „Byla krátce v bezvědomí. Po ošetření byla převezena na interní oddělení benešovské nemocnice na pozorování, aby lékaři vyloučili infarkt,“ uvedla Nina Šebelová z tiskového oddělení středočeské záchranky.
Dispečerky na lince 155 měly především velmi náročné noční služby, kdy se velmi zvýšil počet volajících, osob s intoxikacemi a pod vlivem alkoholu, kteří potřebovali naši odbornou péči. U lidí se zvyšovala agrese, jež je podle Janečkové typická pro dlouhotrvající horka.
„Vyjížděli jsme především v noci ke zvýšenému počtu zranění po fyzickém napadení,“ dodala mluvčí středočeských záchranářů.

Záchranáři doporučují: Vedro určitě nepodceňujte

Rtuť teploměru vysoko nad třicítkou. Kdo může, stěhuje se k vodním plochám nebo hledá úkryt ve stínu. To jsou typické obrázky těchto dnů, kdy se zapotí skoro každý, záchranáře nevyjímaje.
Ti se v období prázdnin setkávají s některými typickými zdravotními problémy. V obzvlášť horkých dnech vyjíždějí častěji k topícím se lidem a ke kolapsům z horka. Další rizikovou skupinou jsou chataři, kteří pro změnu více padají ze střech, stromů a žebříků při práci na svých chalupách, chatách či zahradách.
„Lidé by neměli chodit do vody po požití alkoholu. Alkohol snižuje odhad nebezpečí a lidé pod vlivem alkoholu přeceňují své schopnosti i síly. Zároveň alkohol roztahuje cévy, což způsobuje pokles tlaku. Rozhodně by také neměli skákat do neznámé vody,“ doporučuje mluvčí středočeských záchranářů Nina Šeblová s tím, že místo, kde skákali minulý rok, již letos nemusí být bezpečné. Záchranáři varují i před náhlým ponořením do studené vody. To totiž může způsobit zástavu srdce i u zdravého člověka. „Při vstupu do studené přírodní vody bychom se měli ochlazovat postupně. Obzvlášť opatrní při koupání by měli být zejména kardiaci, astmatici, epileptici, lidé s vysokým krevním tlakem a všichni, kdo trpí nějakým chronickým onemocněním.
Řádově v desítkách procent označují záchranáři častější výjezdy v tropických vedrech ke případům kolapsů z horka. Houkání sanitek je nejčastější mezi 11. a 16. hodinou. „I zde jsou hroženi jsou hlavně kardiaci a astmatici, kteří trpí především dechovými obtížemi. U nich může dojít až k srdečnímu selhání. V krajních případech jim hrozí až šokové stavy,“ říká Nina Šeblová.
Dalšími ohroženými jsou i lidé, kteří nemají dostatečně vyvinutý termoregulační systém. To jsou děti a staří lidé. Ti necítí velkou potřebu pít a ani v takto teplých dnech nepociťují horko. Proto jim hrozí přehřátí, dehydratace organismu, následný kolaps a ztráta vědomí.
Dospělý člověk by měl v takto teplých dnech vypít až tři litry tekutin denně. Lidé, kteří vědí o svých problémech, by se měli vyvarovat fyzické námahy, nevycházet ven nebo se alespoň držet ve stínu, nepobývat dlouho na přímém slunci, dostatečně pít a vyvarovat se alkoholu. Ten stejně jako káva dehydratuje.
Lékaři doporučují kromě dostatečného příjmu tekutin nosit i pokrývku hlavy. Tak se vyvarujete úžehu. Zejména kardiaci by se měli vyvarovat rychlým přechodům z horka do zimy a naopak.