Aktuální holomrazy mohou způsobit velké škody. A na Benešovsku o to více, jelikož podle meteorologů okres patří mezi nejchladnější regiony. „V průměru je Benešovsko nejchladnější v kraji, a to také díky České Sibiři, která k regionu patří. Okres je srovnatelný s Příbramskem. Tam se teploty pohybují také velice nízko,” uvedl Radek Nezbeda z pražské pobočky Oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu.

Na Benešovsku bylo nejchladněji v pondělí 26. února. Nejstudenějším místem byla Vlašim, kde teploty měří nově zbudovaná meteorologická stanice u hvězdárny. „V pondělí tu byla naměřena přízemní teplota -18,7 stupňů Celsia, ve 200 metrech teplota -17,5 stupňů Celsia. Jedná se o nejchladnější den od začátku roku v okrese,” doplnil Nezbeda. Silné mrazy naměřili ve středu 28. února i u Netvořic. Ve 200 metrech to bylo –15,8 stupňů Celsia, přízemní teplota se pak dostala až na -18,3 stupňů.

Podle meteorologa jsou současné teploty extrémní, ale na únor ničím až tak výjimečné. Ani zdálky nebyl ohrožen netvořický mrazivý rekord. Ten je ze 40. let minulého století, kdy zde naměřili -29,7 stupňů.

Nynější mrazy spojené s absencí sněhové pokrývky mohou i tak mít velký dopad. A to zejména na zemědělství. Mohou poničit ozimy, tedy plodiny zaseté na podzim. Jde především o pšenici, ječmen a řepu.

Na tento problém upozornila Jitka Kropáčková z benešovské Územní organizace Zemědělského svazu České republiky. „Dá se očekávat propad u zimních obilovin. Ale záleží to na několika aspektech, na vlhkosti půdy i dané odrůdě obilovin. Některé odrůdy jsou totiž proti mrazům odolnější,“ uvedla. Podle agronomů je ale rozhodujícím faktorem to, jaké bude počasí v dalších dnech. To pak nejvíce ovlivní následnou sklizeň.


MRÁZ ZVÍŘATA VYSILUJE

Velkými mrazy netrpí jen plodiny, ale také volně žijící zvířata. „S nástupem mrazů vzrostl počet telefonátů, které nahlašují přimrzlé labutě. Ty však přimrzají jen výjimečně. Za velkých mrazů se k nám dostávají spíše silně vysílená zvířata. Například nutrie z Habrkovic nebo někteří dravci,“ řekl Petr Švingr, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.

Zvířata jsou k přečkání zimy adaptována. Mají hustou srst či peří a umí si hledat různé úkryty. V mrazivém počasí je však pro ně limitující dostatek potravy a také klid, aby nashromážděnou energii neplýtvaly. Lidé proto mohou zvěři pomoci tak, že jí poskytnou během velkých mrazů jídlo i tekoucí vodu. Zapomínat by se nemělo ani na ptáčky, a to naplněným krmítek.

„Základní plodinou, která patří do krmítka, je slunečnice. Ostatní obilniny, nadrcené ořechy či třeba zavěšený kus loje ale jídelníček příjemně zpestří a přiláká ke krmítku více druhů ptáků. Na okrajích obcí je vhodné udělat zásyp s pšenicí pro bažanty a koroptve a o příspěvku do krmelců v lesích je nejlepší domluvit se předem s místními myslivci. V mrazech by lidé přitom neměli zapomínat na vodu. Té je nyní v tekoucím stavu velký nedostatek. Miska s denně měněnou vodou či zahradní jezírko s prosekanou dírou v ledu je pro zvířata k nezaplacení,“ poradil Petr Švingr.

Pokud i tak najdou lidé vysílené divoké zvíře, neměli by váhat a ihned by měli kontaktovat nejbližší záchranou stanici, kde zájemcům poradí, jak zvířeti pomoci. Nebo zvíře rovnou převezmou do své péče. Do přírody jej pak vrátí, až se počasí umoudří.

„Nyní máme ve stanici celou řadu pacientů, kteří u nás už jen čekají na příznivější podmínky k vypuštění. Například zajíc polní, dva puštíci, jeden po operaci křídla a druhý otřesený po srážce s autem, kavka, tři mladé veverky a labuť. Taky želvy u nás čekají na jaro, až budou moct zpátky do jezírka a samozřejmě cca 40 ježků, kteří u nás zimují,“ vyjmenoval Petr Švingr.